Odpůrci vám vyčítají leccos, jednu věc vám ale rozhodně upřít nelze. Smysl pro humor a ironii. Máte nějaké oblíbená díla nebo autory, k nimž se uchylujete, když si chcete vylepšit náladu?
Když mi všechno dění světa připadne zoufalé či absurdní, utíkám k Voltairovi a jeho Candidu. Stačí mi přečíst dvě stránky a mám pusu od ucha k uchu. A můj oblíbený citát z tohoto díla, který si opakuji vždy, když mám pocit, že je svět ke mně nespravedlivý: „To všechno tak muselo být….neboť neštěstí jednotlivců tvoří štěstí celku…..“
Prozraďte, kdy jste se naposledy jako primátorka v práci od srdce zasmála? A kdy nejvíc?
Kdy nejvíc, to nevím. Směju se totiž ráda a často. A v práci? Možná při prohlížení fotografií z jedné akce. Kolegové z tiskového vědí, ale já slíbila mlčení, na věky věků.
Víte už, co budete dělat, když už nejste primátorka?
Mám několik nabídek na práci, musím je zvážit a promyslet. Nejdříve si ale potřebuji trochu odpočinout, nadýchnout se, zrelaxovat. Neměla jsem dovolenou víc než deset let.
Někdy jste vypadala ve svém výrazu tak přísně, že si až člověk říkal: Tahle ženská by mohla dělat ředitelku věznice někde na Ďábelských ostrovech. Zvládla byste něco takového? A kdybyste si mohla vybrat nějaké povolání, jaké by to bylo?
Přísně, odměřeně.... ano, to jsem slýchávala častokrát. Ale ono to jinak nejde. Přišla jsem do vedení města napravit stav, který se mi nelíbil, a často jsem musela jednat s lidmi, s nimiž mi do smíchu prostě nebylo. Je lepší si držet odstup a nadhled.
Neustále opakuji, že aby se naše město dostalo z problémů, potřebuje přísnost, pořádek a řád. A pak, naše společnost se ještě nevyrovnala se ženou v nejvyšší funkci a zvláště muži vám to dají takříkajíc „sežrat“ každý den. Ředitelka věznice je náhodou krásné povolání a pokud by má přísnost dokázala napravit i vězně, proč ne? Kdyby byla práce ředitelky věznice jen o přísnosti, zcela jistě bych ji zvládla.
Jak moc se změnila primátorka od dubna 2011 do listopadu 2014? Nemyslím politicky, ale lidsky. Slyšel jsem, že jste na začátku byla k úředníkům velmi uctivá a pozorná, zatímco ke konci vašeho úřadování byl už váš vztah ryze profesionální a velmi strohý jako mezi nadřízenými a podřízenými.
S tím bych souhlasila. Časem jsem dospěla k poznání, že přátelství se ne vždy vyplácí, že pozornost a uctivost se často zaměňuje za slabost. Přijde pár zklamání a uzavřete se do sebe. Nasadíte nepřístupnou masku. Těch poctivých úředníků si vážím a vždy to tak bude, ne vždy jsem se ale obklopila jen dobrými lidmi. Ale to se stává.
Jste ještě na radnici? Pokud ano, tak jaká je vlastně práce končící primátorky? Jak vlastně probíhá předávání úřadu?
Na radnici jsem byla naposledy na ustavujícím zastupitelstvu. S budoucím primátorem jsem se již před tím několikrát sešla a spolu s tajemníkem jsem nechala připravit několikastránkové protokoly s aktuálními informacemi. Rozpočet na rok 2015, přehled vedených soudních sporů, přehled a stavy bankovních účtů a další. Není to sice běžná praxe, většinou po zvolení přijdete do prázdné kanceláře, ale mně to připadalo slušné a správné.
Mrzí vás hodně, že na poslední chvíli padla koalice, v níž byste pravděpodobně dělala náměstkyni primátora pro sociální věci? Pokud mrzí, tak proč?
Spíše mě zklamal způsob jednání, chování některých aktérů, hádky o posty. Jen o programu a směru, kam by se město mělo ubírat, se nemluvilo vůbec. Jsem zvyklá jednat konstruktivně, nalézat shodu, nabízet kompromis, ale o nic takového tady nešlo. Co platilo v pondělí, bylo v úterý jinak. Byla jsem z toho velmi rozpačitá a rozmrzelá. Ale jinak jsem pragmatik. Funkci náměstkyně nebo i primátora vnímám jinak než muži. Je to pro mne práce jako každá jiná.
Jaký je váš názor na primátora Batthyányho? Může s malými zkušenostmi z řízení čehokoliv zvládnout tak těžkou funkci?
Také jsem byla na začátku nová, a někdy to je i lepší. Vidíte svět z jiného úhlu. Jsem přesvědčena, že to zvládne. Snad bude mít stejné štěstí jako já, že bude mít kolem sebe dobrý a odpovědný tým, který ho v tom zkrátka nenechá.
Nebojíte se, aby faktickou vládu nad městem neměl Jan Korytář a Změna? První zastupitelstvo mi připomnělo historickou Francii, kdy za krále Ludvíka XIII. řídil zemi kardinál Richelieu a za Ludvíka XIV. kardinál Mazarin. Je to hloupý pocit, nebo se může stát, že se Battyányho ANO nechá Změnou ovládat?
Tak teď bych si měla přihřát opoziční polívčičku a přitakávat, že to tak jistě bude. Nemyslím si, že by se Tibor Batthyány nechal Změnou ovládat. Jen se potřebuje rozkoukat, vpravit do problémů města. První zastupitelstvo je vždy trochu zvláštní. Jako všechno, co je „poprvé“.
Byli jste si někde sednout s kolegy náměstky nebo ještě půjdete? O čem jste si povídali nebo si budete povídat?
Plánujeme to. V posledních dnech nebylo příliš času. Koaliční vyjednávání trvala dlouho. A o čem si budeme povídat? Strávili jsme spolu kus života. Vedli jsme společně město v nejhorších letech. A dokázali jsme to ustát. Svých kolegů si za to nesmírně vážím a věřím, že to je vzájemné. Takže vždy budeme mít mnoho společných témat.
Primátor Kittner říkal, že funkce primátora je o tom, naučit se být sám. Našla jste na radnici někoho, s kým se budete stýkat dál a pravidelně jako s dobrým známým? Nebo s kamarádem?
Ano, primátor Kittner vždy říkal, že na vrcholu je každý sám. A měl sakra pravdu. Jak poznáte, kdo je přítel a kdo vás potřebuje jen pro vaši funkci? To poznáte právě až poté. To poznávám v těchto dnech i já. Zeptejte se mě za pár dní a já vám povím, kolik mám přátel.
Plat primátorky není špatný, dělá asi sedmdesát tisíc. Na dobré peníze se lehko zvyká. Jste připravena si odvykat? A kam se vrátíte do práce a budete tam chtít zůstat? Jakou specializaci máte po ukončení vysoké školy a kde byste mohla pracovat?
Plat primátorky není špatný, ale ani přiměřený za vynaložený čas a odpovědnost. Nemáte žádné náhrady jako poslanci Sněmovny, všechno si hradíte jen ze své mzdy. Doufám, že až poslanci přestanou hledět pouze na sebe, tak si také vzpomenou na starosty a krajské politiky, kteří se jejich odměnám zdaleka nepřibližují a podle mého vykonávají práci těžší. Mám několik nabídek, uvidím, kam se vrtnu. Doplnila jsem si vysokoškolské studium v oboru politologie, na Technické univerzitě jsem vystudovala sociální práci, mám ohromné zkušenosti z předchozích zaměstnání.
Zatím vás čeká práce v opozici, ale už za dva roky jsou krajské a senátní volby. Máte chuť se vrátit do významné funkce, nebo s vysokou politiku skončíte?
Teď ještě nevím. Ta špína v liberecké politice dá člověku hodně zabrat. Musím se s tím nejprve poprat a vyrovnat. Pak se rozhodnu.
Myslíte si, že vládní ČSSD pro vás najde nějakou trafiku, jako se stalo například u vašich kolegů Bursy nebo Kadlecové po neúspěšných krajských volbách?
Nejsem si jistá, že jim ve chvíli, kdy pomoc opravdu potřebovali, pomohla vládní ČSSD.
Proč ČSSD v Liberci a v kraji pohořela v uplynulých dvou letech v krajských, parlamentních i komunálních volbách?
Nemám pocit, že by ČSSD pohořela. Je to vývoj, kterým si musela projít. Roky věřím v její reformu. Není to běh na krátkou trať, ale v poslední době mám pocit, že se ta snaha konečně začíná vyplácet. V našich řadách jsou nesmírně schopní a pracovití lidé. Jen měli pocit, že jim nikdo nenaslouchá, že vše je tak, jak chtějí jeden dva lidé. Což se musí změnit. A mění… Trvalo to ovšem velmi dlouho a bude těžké vrátit se do pozice, která ČSSD patří. Ale to víme a pracujeme na tom.
Počítáte s tím, že Jan Korytář a Změna dotáhnou do konce kauzu s vašimi údajnými soukromými jízdami služebním autem a město, Změna, nebo někdo jiný na vás podá trestní oznámení?
Samozřejmě. A těším se na to. Trochu se zapomíná, že i očerňovaná strana mívá informace, e-maily, svědky, které do této věci mohou přinést nové světlo. A pak, co jsou asistentkou zfalšované údaje v knize jízd proti výskytu jména v úplatkářských tabulkách?
Zažila jste jako primátorka hodně těžkých chvil. Obvinění z porušování povinností při správě cizího majetku za podpis pod odměnami pro stranické kolegy z ČSSD za funkce v dozorčí radě nemocnice nebo předvolební útoky asistentek, které vám vytýkaly despotické sklony. Která chvíle byla pro vás jako pro primátorku nejhorší a kde v takových situacích hledáte útěchu?
Nejhorší je vždy zrada kamaráda, kamarádky. Když vás prodá člověk, kterému opakovaně pomáháte a věříte mu... Ale také mi vadilo i neustále opakování dezinformací v médiích, jako například o podpisu odměn. Ale já jsem nic nepodepisovala, jen jsem hlasovala o podobě smluv. Sama jsem nikdy žádnou odměnu nepobírala. A i když jsem si o tomto podivném obvinění myslela leccos, nabídla jsem zastupitelům, aby hlasovali o mém odvolání. Kdo jiný to udělal? Kdo měl tolik odvahy? A kolik obviněných sedí v zastupitelstvu města teď? Kde hledám v takových chvílích útěchu? V pravdě. Kromě případu s odměnami a přísnosti na neschopnou asistentku za mnou nezůstala žádná problémová kauza, žádná korupce, žádná úplatkářská aféra.
Politici ve funkcích většinou znatelně přibírají, vy jste naopak výrazně zhubla? Jak se vám to povedlo? Chtěla jste vypadat dobře jako politička, nebo spíše jako žena?
Jaký je mezi tím rozdíl, vypadat dobře jako politička, nebo jako žena? Záludná otázka. Chtěla jsem vypadat dobře jako žena-politička.
Dnes již bývalá primátorka Liberce Martina Rosenbergová.
Co muži ve vašem okolí, chválili vás za novou, štíhlou linii? Nebo byli spíš zklamaní, že už nejste taková ta typická česká - snad odpustíte - šťabajzna.
Některým mužům se to líbilo, některým nikoliv. Ale zase tolik mužů v mém okolí není. Aspoň takových, kteří berou primátorku zároveň jako ženu. Takže klasika, všimli by si, že mám nové auto. Ale jestli mám deset kilo nahoře nebo dole, by mnozí ani nepostřehli.
Když jste shazovala kila, jaké jídlo vám nejvíc chybělo? Je těžké bojovat s pokušením?
Kila jsem shazovala změnou jídelníčku. Bože, jen ne žádné cvičení. Žádná drastická dieta, jen vynechání kuřecího masa, brambor a pečiva z bílé mouky. A pravidelnost, což je ovšem asi nejobtížnější. Ze začátku mi možná chyběl obyčejný slaný vypečený rohlík. Ale teď už ne. Čokoládu si ovšem nenechám vzít, miluji karamelovou...
Mohla byste se se čtenáři rozloučit nějaký dobrým vtipem a něčím, co se dá považovat za důležité životní moudro.
Vtipy říkat neumím a životních mouder je přespříliš. Kdo se v nich má orientovat? Tak snad jen citát od jednoho z mých oblíbených politiků: „Člověk, který nikdy nedělá chyby, je člověk, který nikdy nedělá nic.“ - Theodore Roosevelt.
