Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Končí tu i vrazi a ti potřebují řád, říká exředitel ústavu v Chrastavě

  10:25aktualizováno  10:25
Zdeněk Pelda byl ředitelem chrastavského výchovného ústavu 26 let. Za tu dobu v něm zažil leccos, třeba i dvě desítky vrahů. Když odešel v roce 2010 do důchodu, převzala po něm štafetu jeho tehdejší zástupkyně Markéta Sochorová. Ta minulý týden na svou funkci rezignovala. Pelda míní, že je to škoda.

„Polepšovny nejsou sice vězením, ale musí mít pevný řád,“ říká Zdeněk Pelda. | foto: Ota BartovskýMF DNES

Podle veřejného ochránce práv i ministerstva školství prý docházelo v ústavu k porušování práv chovanců. „Myslím, že se tam rozhodně žádné šílenosti nedějí,“ říká ale bývalý ředitel.

Jak se na celou kauzu díváte vy? V ústavu jste působil řadu let.
Mrzí mě to. Víte, dochází tam k velkému střetu názoru na výchovu těchto dětí a toho, jak uřídit společnost, kde jsou opravdu ty nejproblémovější. Od vás se pak očekává, že to nějak zvládnete. A to je velmi složité a vyžaduje to zvláštní podmínky. Protože tohle jsou zvláštní chlapci, určitým způsobem morálně rozvrácení. A není tajemstvím, že paní ombudsmanka Šabatová, ještě coby zástupkyně veřejného ochránce práv, vyvíjela vůči ústavu velký tlak.

Kritizovala skoro všechno. Jenže já myslím, že nám se podařilo v Chrastavě vytvořit systém, který je na jednu stranu motivující, a na druhou represivní, ale rozumně. A funguje to. Polepšovny nejsou sice vězením, ale musí mít pevný řád. To je přeci stejné, jako když budeme všem dávat sociální dávky, ale nic po nich nebudeme chtít. Tak k čemu to pak povede. Nejvíce dětem pomůžete, když jim dáte nutnost na sobě pracovat. Ustupování je cesta do pekel a doplácí na to celá společnost.

Ministerstvo i úřad ombudsmanky ale tvrdí, že zásadní nedostatky se týkají zejména neadekvátního systému hodnocení dětí. Chlapci mají velmi omezenou možnost samostatného pohybu, jsou omezováni v jídle, v možnosti styku s rodiči a sourozenci nebo jsou jim proti jejich vůli stříhány vlasy.
Vzhledem k tomu složení dětí jsme museli vymyslet jasný a motivační systém pravidel a povinností. A já si myslím, že ústav byl sice veden pevnou rukou, ale rozumně. A točit se na tom, jestli dostali na oběd přidáno nebo ne? Podívejte, máte normu jídla a tu dostanete, na tu máte právo a to nikdo nezpochybňuje. Ale na to si přidat už žádné právo není. Správně mají kuchařky vydat přesnou normu a zbytek má jít někam do šrotu, ani to nemá dostat někdo jiný. Jenže tady se z toho udělá aféra. A že jim je bráněno ve styku s rodiči? O tom velmi pochybuju, navíc v mnoha případech byly z rodiny odebráni a někteří kluci mě kolikrát i žádali, aby domů jezdit nemuseli. A říkat, že dítě nemohlo k doktorovi? Za to bych žaloval. To se prostě stát nemůže.

Navíc je v ústavu přítomna zdravotní sestra, kterou mimochodem nedávno jeden z chovanců napadl, když mu nesla léky. Ale tím se nikdo nezabývá. V Chrastavě platilo a myslím, že stále platí, že každý případ musíte posuzovat individuálně. Jenže problém je ten, že náhled na to, co jsou práva a povinnosti, je pro speciálního pedagoga jiný, než pro psychologa či etopeda. A k tomuto názorovému střetu došlo zřejmě i v ústavu v Chrastavě.

Věříte dnes již bývalé ředitelce?
Rozhodně si myslím, že se tam žádné šílenosti neděly. A podle mě neměla paní Sochorová rezignovat, ale měla ten tlak vydržet. I když ji samozřejmě i chápu. Je nešťastné, když z řad zaměstnanců není souhra s tím, jak systém funguje, zvláště, když tam jsou krátce a snaží se prosazovat svoji linii. Nechápu, proč to psycholožka a etopedka neřešily napřed s ředitelkou, než aby si začaly stěžovat a kritizovat systém za jejími zády.

Přibližte, prosím, o jaké děti v ústavu jde?
No, nesmíme si je představovat jako chudáčky záškoláky. Kdepak, končí tady často kluci, kteří mají za sebou trestnou činnost, s níž začali už v dětském věku. Jsou agresivní, psychicky narušení, velmi brzo začínají kouřit cigarety, brát drogy, kradou.

Za těch 26 let, co jsem byl ředitelem, mi rukama prošlo dvacet vrahů, mimo jiné i Dominik, který tehdy brutálně ubil jednu vychovatelku a druhou těžce zranil. Ke každému z těch kluků se ale snažíme přistupovat individuálně. A u každého je pokrok už jenom to, že je tady, že dodržuje životosprávu, nedostane se k drogám, je vzděláván, má přiměřený jídelníček, chodí včas spát a nefláká se po nocích. Dáme jim nějaká pravidla života, která nikdy neměli.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Již stávající budova se podle návrhu rozšíří o jedno patro. Kromě tělocvičny...
Lepší, ale dražší. Jablonec chystá novou halu pro judisty

Jablonečtí judisté mají šanci, že se přestěhují do nové arény. Místní oddíl, který ve městě funguje již 63 let, totiž nemá pořádnou tělocvičnu a neustále...  celý článek

Autobusy Flixbus a Regiojet
Jako ve vzduchu. Autobusy přecházejí na pohyblivé ceny po vzoru letadel

Cenový boj mezi autobusovými dopravci začíná. Žluté autobusy RegioJetu snižují své ceny na šesti linkách, kde jim nově začínají konkurovat zelené autobusy...  celý článek

Sedmnáct zlatých investičních mincí s vyobrazením rakousko-uherského císaře...
Za zlatý poklad nalezený při sekání trávy dostala žena přes dvě stě tisíc

K tomu, abyste našli poklad z dávných časů, stačí někdy opravdu málo – třeba jít posekat trávu na zahradě. Tak, jako to udělala před dvěma lety Alena...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.