Studii nechala vypracovat Frýdlantská vodárenská společnost, která je dodavatelem vody pro tuto oblast. Na stole má výsledky, které popsaly předpokládané problémy a navrhovaná řešení. Protiopatření vyjdou na stovky milionů korun, které ale postižené obce nemají.
Studie, která se stane důležitou součástí pro jednání s krajským úřadem, ministerstvy, vládou a především polskou stranou, má dvě varianty. Polská strana totiž stále nedodala podklady o rozsahu plánovaného rozšíření. Známý není ani údaj, jestli dojde také k prohloubení dolu. Povrchový důl Turów se nyní rozkládá na ploše 45 kilometrů čtverečních.
„Obě informace jsou přitom klíčové v otázce vlivu dolu na vody na českém území,“ podotkl ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti Petr Olyšar. Proto studie nepřináší jen jeden možný scénář, ale hned dva. Hovoří o nich jako o zatěžovacím stavu I. a zatěžovacím stavu II. Liší se velikostí postiženého území.
Mírnější varianta počítá s opatřeními, která předběžně vycházejí na 596 milionů korun bez DPH. Ve verzi, která by postihla větší území, je částka 909 milionů.
Náklady nesmí platit lidé z Frýdlantska, říká společnost
„Zastáváme názor, že tyto náklady nesmí zaplatit lidé z Frýdlantska. Budeme ve spolupráci s městem Frýdlant jako s obcí s rozšířenou působností, mikroregionem Frýdlantsko i Libereckým krajem po naší vládě tvrdě požadovat, aby přijala vládní program, ze kterého budou tato opatření financována,“ upozornil ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti Petr Olyšar.
„Bude právě až na vládě, aby peníze požadovala a také dokázala získat od polské strany,“ dodal Olyšar.
V souvislosti se zatěžovacím stavem I. studie uvažuje o výpadku zdrojů pitné vody v obcích, které leží v těsné blízkosti povrchového dolu. V Dětřichově, Kunraticích, Heřmanicích, Višňové a v Černousích.
V oblasti by podle propočtů za 20 let chybělo mimo vody ze studní i 14 litrů vody za sekundu pro obyvatele napojené na veřejný vodovod.
Závěry studie jsou hrozivé, říká starosta
Aby k tomu nedošlo, navrhuje studie například nezbytnou rekonstrukci úpraven vody ve Frýdlantu a v Bílém Potoce, doplnění vodojemů pro zásobu vody na Údolí a v Libverdě, připojení vodovodu Bulovka a Dětřichov na úpravnu vody Frýdlant a především vybudování centrálního dispečinku, který zajistí spolehlivé řízení a provoz vodovodu.
Zatěžovací stav II. počítá s mnohem těžšími dopady. Rozšíření dolu pak dolehne na území Frýdlantu, Pertoltic, Habartic a západní části území obce Bulovka – Arnoltice. Tato varianta by pak znamenala omezení hlavního zdroje vody pro Frýdlant a vodovody Bulovka a Dětřichov – úpravny vody Frýdlant.
Hlavní roli v zásobení regionu vodou by pak převzala úpravna vody Bílý Potok, která by musela projít rekonstrukcí spojenou s navýšením výkonu. Potřeba by pak patrně byla výstavby přivaděče z některé vodní nádrže.
Jak zdůraznil starosta Frýdlantu Dan Ramzer, závěry studie jsou hrozivé a je potřeba to řešit. Na Bílém potoce je potřeba provést rekonstrukci dožívající úpravny vody, která dnes zásobuje vodou zhruba deset obcí. Koncem roku už Frýdlantská vodárenská společnost zažádala o evropskou dotaci na projekt, který vyjde na 217 milionů korun. Bez těchto peněz nejsou schopni sami rekonstrukci udělat.
„Jeho spolufinancování nás přijde na osmdesát milionů korun. Jako město je v rozpočtu nemáme, dáme dohromady zhruba polovinu, zbytek musíme sehnat někde jinde, třeba z některého vládního programu,“ zmínil starosta Frýdlanttu Ramzer.
