Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Kam na sáňky do přírody? Za čas třeba na Špičák a pod Černou Studnici

  • 3
Sáňkování jen tak pro radost by se mohlo po dlouhých letech bídy dočkat bývalé slávy. V Jizerských horách spřádají plány na přírodní dráhy, na nichž by nehrozilo, že se jezdci srazí s auty nebo se omotají kolem stromů. Na některých by se daly pořádat i mezinárodní závody.

V Jizerských horách i v Krkonoších ubývala v posledních čtyřiceti letech jedna přírodní sáňkařská dráha za druhou. V zimních střediscích v Alpách však zažívá přírodní sáňkování v posledních letech velkou renesanci. Vznikají tam speciální bezpečné dráhy. Podobné by mohly být brzy i v Česku.

„Vedlejší silnice a obecní cesty, po nichž jsme jezdili jako malé děti, jsou dnes nebezpečné,“ říká bývalý závodník v jízdě na saních Miloš Morávek a pokračuje: „Hrozí tam srážky saní s auty. Dříve jsme se nemuseli bát, že vůbec nějaká potkáme. Všechny cesty se navíc sypou štěrkem, zatímco dříve se jenom pluhovaly a saně po nich krásně klouzaly.“

S Morávkem souhlasí starosta Smržovky Marek Hotovec: „Když jsem byl malý, jezdili jsme na sáňkách ve Smržovce od Parkhotelu dolů nebo po silnici z Jeleního Koutu,“ vzpomíná a rovnou prozrazuje plány svého kolegy:

„Starosta Albrechtic Jaroslav Zeman přemýšlí o sáňkování na příjezdové cestě na Špičák. V zimě se po ní obyčejná auta nahoru stejně nedostanou,“ zmiňuje starosta.

Cesta ze Špičáku do sedla mezi Albrechticemi a Žďárem měří bezmála kilometr a půl. Z druhé strany vede na Špičák čtyřsedačková lanovka, na níž by si lidé mohli vyvézt i sáňky.

Přímo ve Smržovce pak uvažují o dvou dráhách pro přírodní sáňkování. K městu by klesaly z hřebenu Černé Studnice.

Černá Studnice, kolébka sáňkování

„Jedna by byla turistická a druhá závodní,“ napovídá Petr Urban, slavný kreslíř-humorista a reprezentant Československa v sáňkování na olympijských hrách v Calgary a Albertville.

„Dráhy jenom pro přírodní sáňkování se mně zdají jako výborný nápad. Na cestách jde při sáňkování často o život. Kromě aut tam můžete v zimě potkat i čtyřkolky,“ doplňuje Urban.

Morávek mluví o Černé Studnici jako o jedné z kolébek sáňkování v Česku.
Prvního ledna 1911 tam vznikla turistická sáňkařská dráha, jež končila až v Jablonci.

„Lidé šli tenkrát na výlet na Černou Studnici, dali si tam jídlo a grog, půjčili si saně a svezli se na nich dolů,“ poznamenává Morávek. „V Jablonci je zase odevzdali a a když se jich tam nahromadilo víc, koňský povoz je zase odvezl na Černou studnici.“