Pavel Kopal z Paceřic, vnuk muže zachyceného na levém historickém snímku.

Pavel Kopal z Paceřic, vnuk muže zachyceného na levém historickém snímku. | foto: Šimon Pikous

Fotograf vypátral příbuzné lidí ze starých snímků. Nafotil je a vystavil

  • 3
Ojedinělý projekt zpracoval liberecký fotograf Šimon Pikous. Získal historické diapozitivy s portréty lidí z Podještědí a začal hledat jejich současné příbuzné. Setkal se s úspěchem a kolekci starých i nových fotografií představuje v libereckém Severočeském muzeu.

Pavel Kopal z Paceřic nevěřil svým očím, když mu jeho jedenadevadesátiletá teta přinesla noviny a on v nich uviděl fotku svého dědečka.

Teprve pak se dočetl, že liberecký fotograf Šimon Pikous dostal historické skleněné prvorepublikové diapozitivy z fotoateliéru v Hodkovicích nad Mohelkou, vyvolal je a teď hledá potomky lidí na nich. Zve všechny, koho zajímají, na náměstí, aby se ke svým příbuzným a známým přihlásili.

„Líbilo se mi, že chce někdo takhle přes lidi připomínat historii, a tak jsem se tam vydal,“ říká Kopal.

Jeho děda se jmenoval Karel Vavřich a byl zedníkem v Paceřicích, kde si také přestavěl domek.

„Na té fotce s kloboukem vypadá jako frajer, ale jinak to byl úplně obyčejný člověk. Nevynikal ani jako zedník, sem tam si něco vypil, jako všichni. Babička to s ním neměla jednoduché. Měli kousek pole, kravku a malé hospodářství a celý život těžce pracovali a starali se o své tři děti. Dva kluky a jednu holku. Ta byla nejstarší a byla to moje maminka,“ popisuje Kopal. „Chodila uklízet k Rohanům na Sychrov a její bratr tam byl strojníkem.“

Svoji starší sestru Libuši našla na fotkách i Anna Hudetzová z Frýdštejna. „Volala mi kamarádka z Hodkovic, že tam visí nějaké plachty s fotkami a je na nich i naše Libuška. Nelenila jsem a jela tam,“ říká Hudetzová, za svobodna Beranová.

„Tu fotku Libušky s mašlí znám. Sestře na ní bylo asi pět let. Bydleli jsme v Hodkovicích a obě se tam narodily. Tatínek byl výpravčím na místní železniční stanici. Po příchodu Hitlera nás odstěhovali na Sychrov a po válce jsme se tam vrátili.“

Lidé hrabali na půdách v krabicích a kufrech

Výzvu nazvanou „Najděte své příbuzné a známé“ vyslal fotograf Pikous Hodkovickým vloni v červnu. Na náměstí si pak postavil stan s polním studiem, kolem pověsil tabla se starými fotkami a lidé sami přišli.

„Hrabali na půdách, v krabicích a kufrech se starými fotografiemi a přinesli si je s sebou. Přišlo jich kolem stovky. Nebyli to jen místní, dorazili až z druhého konce kraje, protože se o akci dozvěděli z facebooku nebo z novin,“ říká Pikous.

Anna Hudetzová z Frýdštejna je sestrou holčičky zachycené na snímku vlevo.

Ze snímků těch, kteří byli na hodkovickém náměstí ochotní zapózovat před objektivem, vznikla druhá sada portrétů a nová neobvyklá výstava, která má ve čtvrtek vernisáž v Severočeském muzeu. Autor ji nazval Šestnáct jablek ze zahrádky tetičky Frídy.

„Ve stejné době, kdy jsem fotil v Hodkovicích, jsem potkal v krajině kolem Osečné jabloň. V koruně bylo několik jablek. Utrhl jsem si jedno a došlo mi, že stejně tak ji česal ten, kdo ji zasadil a sklízel. Najednou se mi příběhy lidí z Hodkovic i z Osečné propojily,“ popisuje Pikous. „Lidé tu žili a hospodařili před válkou, pak utekli před Hitlerem, pak zase před sovětskou armádou, která se tu usadila kolem Ralska, a teď zase utíkají za prací.“

Jablka posbíral, nafotil a ke každému přiřadil jednu vzpomínku s jednou dobovou fotografii z Osečné. Jsou na ní místní před válkou, během ní i po ní. Četníci, vojáci Abwehru, chlapec s německou helmou, ale i lidé z dob socialistického budování.