Jiřina Kyzlíková s portrétem šimpanze Jimmyho

Jiřina Kyzlíková s portrétem šimpanze Jimmyho | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Šimpanz se umí nahlas smát, říká žena, která vychovávala doma dceru i opice

  • 12
Ošetřovatelka Jiřina Kyzlíková se v liberecké zoologické zahradě téměř třicet let starala o šimpanze. Pět z nich dokonce vychovala ve svém bytě. "Jeden čas jsme měli doma najednou tři mláďata," říká.

Jak jste se k šimpanzům vlastně dostala?
Dříve jsem pracovala v obchodě a jednoho dne už mi začali lézt lidé na nervy. Viděla jsem v novinách inzerát, že do zoo přijmou kuchařku pro zvířata. Nastoupila jsem tam a tehdy v zoologické pracoval i můj budoucí druhý muž, právě u šimpanzů.

Jiřina Kyzlíková

Je jí 61 let, má tři děti. 29 let pracovala v liberecké zoologické zahradě, nyní je v důchodu.

V roce 1985 se začala starat o šimpanze Jakuba, kterého matka odmítla. Poté skončil v její péči Tedy, Jimmy a dvojčata Majoránka s Vanilkou. Vanilka však ve dvou a půl letech zemřela.

Liberecké šimpanze využívali často i filmaři. Jednou z hvězd byla například Tereza, která se tu narodila v roce 1972. Zahrála si ve filmu Terezu bych kvůli žádné holce neopustil. Její syn Tedy se pak objevil ve dvou filmech – Hurá na medvěda a Nejasná zpráva o konci světa.

Byla jsem tam asi rok, když byla březí jedna samice, mládě jí ale tehdy uhynulo, rok na to zabřezla znovu, ale protože byla odchovaná v Liberci, nevěděla, jak se o mládě postarat, odebralo se jí, a tak se k nám domů dostal Jakub.

Vy už jste ale zkušenosti jako máma měla. Přesto, jak moc odlišné je zvířecí mládě od toho lidského?
Strašně. Najednou držíte v ruce chlupaté miminko a nevíte, co s ním. Chovala jsem se k němu jako k dítěti, denně jsem ho koupala, krmila z flašky, jezdila pro odstříkané mateřské mléko, protože jsem si myslela, že ho nutně potřebuje.

Na Kubovi jsem se vlastně všechno učila, a taky jsem zjistila, že se šimpanz umí smát nahlas. Dokonce jsem ho proto schválně lechtala. A když mu byl rok, narodila se mi dcera.

To jste museli mít doma hodně veselo.
To ano, musím ale říci, že i díky tomu byla dcera vždy hodně samostatná, naučila se všechno si vybojovat. Vzpomínám, jak oba tehdy lezli po bytě a najednou slyším strašný řev. Šimpanz pofňukával, dcera brečela. Tak se ptám: Co se stalo? On mě kousnul, povídá dcera. A proč brečí on? Já mu to vrátila. Od té doby byl klid.

Vanilka a Majoránka se narodily před čtrnácti lety. Ve dvou a půl letech však Vanilka zemřela.

Po Jakubovi ale přišli další. Kolik jste jich vlastně nakonec doma měla?
Odchovala jsem jich pět. Když jsme Kubíčka dali v jeho třech letech do zoo, narodil se šimpanzici Tereze kluk Tedy. Bohužel Tereza třináct dní po porodu uhynula, a tak skončil Tedy u nás. Byl to gauner, kousal, kradl nám věci, takový rošťák, ale velká osobnost. Po Tereze podědil herecký talent. Roli dostal ve filmu Hurá na medvěda a v Jakubiskově snímku Nejasná zpráva o konci světa.

O kolik šimpanzů jste se doma starala najednou?
O tři, když jsem měla Jimmyho, tak se v zoo narodila dvojčata – Majoránka a Vanilka. To už jsme si nechali vybudovat v obýváku klec, když jsme si chtěli odpočinout, šimpanze jsme do ní zavřeli. Vanilka ale ve dvou a půl letech uhynula, nikdy jsme se nedozvěděli proč, začínala ochrnovat, přestala jíst. Odvezli ji a pro Majoránku to byla strašná rána. Pokaždé, když slyšela nějaké auto, vyhlížela z okna, jestli se nevrací.

Jiřina Kyzlíková odchovala celkem pět šimpanzích mláďat.
Jiřina Kyzlíková se o lidoopy z liberecké zoo starala téměř třicet let.
Jiřina Kyzlíková se o lidoopy z liberecké zoo starala i doma.

Doma jste měli opice, to asi není moc obvyklé. Co na vaše 'děti' říkali sousedé?
Měli jsme štěstí. Možná se po nás divně dívali, ale sousedka, co bydlela pod námi říkala, že i když se občas houpe lustr, tak jí to nevadí, hlavně, že je od sedmi večer do sedmi do rána klid. Šimpanzi jsou zvyklí, že jakmile se stmívá, najdou si místo a zalehnou. Akorát, že u nás si nedělali hnízdo na stromě, ale spali pěkně v peřinách.

Šimpanzi v Liberci

První dva šimpanze získala liberecká zoo v roce 1964, o osm let později se tu narodilo první šimpanzí mládě, ze zatím posledního přírůstku se tu radovali v roce 2001. Ještě nedávno bylo lidoopů v Liberci deset, tři z nich našli nový domov v bratislavské zoo, dva v Hodoníně. Ke slovenským sousedům odjel mimo jiné i nejstarší šimpanz v republice – Kongo, kterému je dnes 47 let. V krajském městě tak zůstala už jen pětičlenná skupina, v níž jsou dva samci a tři samice.