Šestadvacetiletá dívka z Benešova u Semil studuje historii na Technické univerzitě v Liberci. „Na vysokou školu chodím, protože si myslím, že bych zhloupla, kdybych nedělala nic jiného než vrcholový sport. Většinu mých známých však překvapuje, že nestuduji sportovní managament, ale historii,“ říká Kučerová.
„Zvládla jsem bakalářské studium a pokračuji v magisterském. Musím se naučit všechno jako ostatní studenti, ale na katedře historie vládne příjemná atmosféra a nacházím tam pochopení.“
Letos získala Kučerová víc času na školu, i když za vysokou cenu. Po úspěchu na univerziádě a mistrovství světa se těžce zranila. Při pádu si zpřetrhala vazy v kolenu a poškodila si meniskus.
Výstava ukazuje především výrobu před světovými válkami
Nezvyklý nadbytek času využila k vytvoření výstavy s názvem Textilnictví – Kolora – Fenomén Pojizeří aneb Život v bavlně. V semilském muzeu a galerii trvá až do 22. listopadu.
„Nechtěla jsem vystavovat pouze pleny a zástěry, socialistická vyznamenání, ocenění, diplomy a oslavovat dobu, kdy byla práce a lidé se jezdili družit na estrády nebo celopodnikové zájezdy,“ upozorňuje Kučerová.
V expozici, na níž zve figurína vrátného u hodin píchaček, připomíná Kučerová především rozkvět textilního průmyslu v Pojizeří před oběma světovými válkami. „Luxusní zboží odtud tehdy putovalo do celého světa,“ připomíná.
Studentku historie upoutala drastická přeměna největší textilky v Semilech za druhé světové války. Stala se z ní továrna na motory pro letecké bombardéry Junkers.
Překvapilo ji také, že zhruba polovina bývalých závodů národního podniku Kolora se udržela i po roce 1989, ačkoliv ne všude souvisí výroba s textilem.
Historické knížky si bere i na závody
Na Technické univerzitě propojila Kučerová sport s historií při bakalářské práci. Zabývala se v ní letními olympijskými hrami v Los Angeles 1984, které bojkotovala většina socialistických zemí. Nejeli na ně ani českoslovenští reprezentanti.
Také její magisterská diplomová práce bude o propojení politiky se sportem. Studentka v ní rozebere letní olympijské hry v Berlíně a zimní v Garsmich-Partenkirchenu.
Konaly se v roce 1936 v době, kdy už v Německu vládla nacistická diktatura a Adolf Hitler zneužil největší sportovní svátek lidstva k propagaci zrůdných myšlenek národního socialismu.
V zimě ji sice spolyká většinu času skikros, ale neopouští ani historii. „Dějiny jsou něco úplně jiného než sport. Beru si s sebou na soustředění historické knížky, ale většinou se tam neučím,“ prozrazuje Kučerová. „Jsem zvyklá studovat hlavně v noci, což nejde dohromady s přípravou na závody.“
Z dějin ji nejvíce zajímá, jak dokázali jejich chod ovlivňovat obyčejní lidé. A jak neochota politiků sáhnout k nepopulárním rozhodnutím vedla ke katastrofám.
„Francie a Anglie dopustily v roce 1938 Mnichovskou dohodu a rozbití Československa, protože jejich vlády nechtěly mimo jiné znovu válku. Od konce první světové uplynulo jen dvacet let a lidé si nepřáli další. Politici se báli, že by prohráli volby, pokud by se postavili Hitlerovi na odpor. Výsledkem ale byla válka ještě hroznější než ta předtím. Podobné postoje politiků můžeme nyní najít při krizi na Ukrajině nebo při uprchlické krizi,“ říká sportovkyně.
Do tréninku se pustila naplno po prázdninách. V září mohla začít trénovat bez lyží a od října se na ně může znovu postavit.
V nadcházející sezoně 2015/16 se nekoná ani olympiáda ani mistrovství světa, což jí dává šanci, aby se po vážném úrazu vrátila bez větších nervů mezi skikrosařskou elitu.
