Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Polské skleníky ničí přírodu. Září do noci jako stotisícové město

  10:30aktualizováno  10:30
Mamutí polské skleníky s rajčaty u českých hranic, proti kterým protestují obyvatelé českého pohraničí, září do noci jako stotisícové město. Hrozí, že tento světelný smog zničí unikátní Oblast tmavé oblohy v Jizerských horách.

Ta vznikla právě kvůli tomu, že jde o jedno z mála míst v zemi, kde je možné pozorovat oblohu bez rušivých světelných vlivů. Jedná se o první mezinárodní park tmavé oblohy na světě.

„V rámci střední Evropy to považuji za nejhorší případ, k jakému v oblasti světelného znečištění došlo. Výrazně ovlivňuje noční životní prostředí. To, že jeden soukromý skleník vytváří světelné znečištění jako stotisícové město, považuji za naprosto ostudnou věc,“ zhodnotil současný stav astronom Pavel Suchan.

Fotogalerie

Intenzivní noční světlo vadí lidem i přírodě.

„Je to výrazný zásah do životního prostředí u nás v příhraničí. Při nízké oblačnosti to vypadá, jako by se nad Frýdlantskem svítilo. Bohužel si Poláci dělají, co chtějí. Přilehlý důl také začali rozšiřovat bez povolení,“ posteskl si starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

Noční světlo ze skleníků dokonce už vyděsilo obyvatele Frýdlantska. Volali na krizový štáb. Báli se, že hoří elektrárna Turów. Světelný smog je dnes hlavně za vlhka a nízké oblačnosti vidět i z Liberce.

„Značný problém je to v německé Hirschfeldě. Tam můžou zrušit veřejné osvětlení. Pokud ale vím, kvůli světlu už u nás přestaly hnízdit některé druhy ptáků,“ zmínil starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka.

Studie hovoří o negativním vlivu světla na zvířata

„U světelného znečištění dokládají studie přímý negativní vliv na přírodu, zejména na živočichy. Při rozšíření by došlo k ještě většímu zásahu na přírodu. Bohužel to neošetřuje žádný zákon,“ řekl Jiří Hušek, ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny.

Skleníky společnosti Citronex v polské Bogatyni využívají odpadního tepla z elektrárny Turów. Dnes mají rozlohu deseti hektarů.

Do tří let se počítá s rozšířením rozlohy skleníků na třicet a později až na sto hektarů. Na zaslané dotazy a to, jestli zvažuje zastínění skleníků, Citronex nereagoval.

„Pokud skutečně dojde na desetinásobné rozšíření, na Liberecku prakticky přestane existovat tmavá obloha. Světlo se bude šířit do šikmých směrů na desítky kilometrů,“ varoval Suchan. Horská obloha by pak přestala v Jizerkách existovat.

To, jak se světelné znečištění změnilo od roku 2014, dnes dokládají družicové snímky. Astronomové nyní začínají jas oblohy měřit i odspoda. Nejen v Oblasti tmavé oblohy, ale i na Frýdlantsku. Údaje budou schopni porovnat s dobou, kdy skleníky nestály. S naměřenými hodnotami se pak obrátí na ministerstvo životního prostředí. To samé chtějí udělat i Němci.

Měřit se bude také na polské straně

Čeští vědci už jednají i s kolegy z Astronomického ústavu Univerzity ve Wroclavi, který Jizerskou oblast tmavé oblohy spoluzakládal. Provedou měření na polské straně.

Astronomové se hodlají spojit i se starosty českých obcí, které světlo z polských skleníků obtěžuje. Situaci chce řešit i hejtman Libereckého kraje. Potíž je v tom, že světelné znečištění nepostihuje zákon.

„Mluvil jsem o tom s ministrem životního prostředí, protože jde o soubor našich problémů spojených s rozšiřováním dolu Turów, ztrátou vody nebo posunováním hranice. Připravujeme také dopis polské velvyslankyni v Praze. Je to věc, která velmi zhoršuje vzájemné vztahy,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta. „Pro investora je to otázka dobré vůle. Úpravy, aby se světlo neodráželo ven, si umím představit. A nešlo by jistě o dramatickou investici.“

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Restaurace a klub Chronos v Jablonci nad Nisou nechce dovnitř pouštět lidi pod...
Klub zakázal vstup lidem mladším 21 let. Může jít o diskriminaci

Populární restaurace a hudební klub Chronos v Jablonci zakázal vstup osobám mladším 21 let. Provozovatelé klubu tvrdí, že mládež do klubu nesmí vkročit proto,...  celý článek

Radek (vlevo) a Jiří Nožičkovi v Tatře 603 Gustáva Husáka.
V Lomnici renovují auta za desítky milionů. Nejvíce si cení Tatry 80

Malý ekonomický zázrak se odehrál v Lomnici nad Popelkou. V roce 1991 založená firma Vetren tam začínala v garáži renovovat automobilové veterány, dnes patří k...  celý článek

Víkendový festival Mácháč 2017.
Na taneční festival k Máchovu jezeru vezli dealeři stovky tablet extáze

Dvě stovky tablet extáze měli u sebe dva muži z Ašska, kteří se vypravili na víkendový festival taneční hudby Mácháč 2017. Každý z nich měl u sebe sto kusů...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.