Lidé se bojí nevratných dopadů na přírodu. Pramen Nisy je významným krajinným prvkem. V okolí rostou chráněné orchideje, žije tam vzácný pták chřástal polní.
„Příroda Jizerských hor prohrála. Stavět tak obrovský, přesto obyčejný sklad u pramene Nisy, kam jezdí ve velkém i turisté ze zahraničí, je holý nesmysl. Zvítězil krátkodobý zisk. Přitom následky ze znehodnocení krásné louky ponesou současné i budoucí generace. Většina lidí o záměru bohužel ani netuší,“ reagoval na výsledek hlasování Miloš Morávek, soused budoucí haly a iniciátor petice, pod niž se během několika dní podepsalo přes 700 lidí.
Nikdo neměl připomínky, upozorňuje starosta
Morávek na pozemku nabízel spolu se svojí rodinou ekologickou alternativu. Volnočasový park s hipoterapií. Zastupitele ale nepřesvědčil. Podle mnohých byl projekt málo rozpracovaný.
Ve Smržovce bydlí i kreslíř a humorista Petr Urban, který rozhodnutí o prodeji pozemku soukromé firmě doprovodil kresleným vtipem.
„Miloši, máš čtyři a půl milionu?“ ptal se například starosta Smržovky Marek Hotovec (ODS). Upozornil, že město musí myslet na rozvoj.
„Na jedné straně je kultura, školství, ochrana životního prostředí a rozvoj turistického ruchu. Na druhé straně máme podnikání a průmysl. Bez toho bychom tohle vše nemohli dělat. Tak to prostě je,“ zmínil starosta Hotovec.
Upozornil na to, že nikdo při projednávání změn územního plánu nevznesl připomínky. Ty podle něj neměla ani Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.
Sklad může být kdekoliv, zní od protestujících
Obyvatelé to ale vidí jinak. Za zachování louky a současné krajiny Jizerských hor přišli před klíčovým hlasováním bojovat na zasedání zastupitelstva početní odpůrci stavby. Místy velmi vyhrocená diskuse se točila hlavně kolem obavy ze ztráty vody.
Lidé měli strach z nárůstu těžké nákladní dopravy na silnicích, kde chybí chodníky a auta nebezpečně míjí i matky s kočárky. Obavy měli z nevratného zničení krajiny. Tedy toho, co do Jizerských hor láká ročně tisíce turistů, z nichž celý region těží.
„Smržovka nikdy nebude průmyslovým městem. Sází na turismus. Vy chcete okolí pramene Nisy zničit zbytečnou halou. Nedopusťte další znehodnocení přírody! Sklad přece může být kdekoliv. Proč stavět halu na zelené louce a ne v brownfieldu, kde to nikomu nebude vadit? Vždyť je to hloupost,“ ozývalo se z hlučícího zástupu protestujících.
Lidé se bojí o vodu
Hala má vyrůst v místě, kde je podle územního plánu průmyslová zóna.
„Měli bychom se zamyslet hlavně nad tím, proč je to průmyslová zóna. Vše se vyvíjí. Voda je čím dál tím dražší a je jí stále méně. Místo, abychom ji chránili, tak podpoříme průmyslovou zónu,“ rozčilovala se Martina Hanušová z Lučan.
„Když jsem se nastěhovala, tak na kopečku mezi pramenem Nisy a mým domem bublaly na jaře krásné prameny. Všechny ale zmizely. Kdo mi dá vodu, když mi strhnete můj pramen? Vodovod tam není. Mám opravdu obavu o své vlastní živobytí,“ upozornila Olga Švejdová.
„Může se stát, že za pár let bude označené prameniště vyschlé. Za situace, kdy stát bojuje o každou kapku vody, zabetonujeme tisíce metrů čtverečních krásné louky u pramene Nisy,“ apelovala na zastupitele Lenka Morávková.
„Problém výstavby průmyslové haly v přímém sousedství pramene Nisy není jen problémem Smržovky. Je už i problémem Jabloneckého okresu, kraje a pomalu se stává i tématem celorepublikovým,“ řekla.
Společnost nechá zpracovat hydrogeologický průzkum
Jednatel firmy Titan – Metalplast Jiří Guth slíbil, že před započetím stavby nechá společnost zpracovat hydrogeologický průzkum. „Není to naše povinnost, ale chceme se ujistit, že stavba nebude mít vliv na pramen Nisy,“ prohlásil.
Samotný provoz se podle Gutha dotkne okolí minimálně. Asi pět metrů vysoká skladová hala, která se bude rozprostírat na 2 900 metrech čtverečních, má mít otevřeno v pracovních dnech do 7 do 15 hodin.
„Přijedou tam dva kamiony týdně. Každý den odjede jedna poštovní dodávka a jedno větší nákladní auto. To je vše. Ve tři hodiny se sklad zavře, nebude to žádné překladiště. Jsem přesvědčen i o tom, že to negativně nezmění ani ráz krajiny,“ hájil záměr Guth. Pokud vše půjde podle představ firmy, příští rok by mohla začít stavba.
Brownfield by se nevyplatil, říká jednatel
Dopad na zaměstnanost oblasti bude ale minimální. Firma se musí přestěhovat z areálu někdejšího Liazu v Jablonci. V regionu hodlá dál působit mimo jiné proto, že nechce přijít o dosavadní zaměstnance. Těch má 22.
Stavba haly na zelené louce je pro firmu jednodušší než přestavba brownfieldu.
„Potřebujeme určitou velikost haly a takových pozemků je opravdu málo. Na brownfieldech chtějí majitelé vydělat neskutečné peníze. Pokud na to stát nepřispěje, byl by to ekonomický nesmysl,“ poznamenal Guth.
„Mrzí mě, že neustále vyhrávají peníze a ne selský rozum. Hala se dá postavit kdekoliv jinde, než zastavovat území. Neustálým ničením přírody kvůli pár korunám si jen podřezáváme větev,“ odcházela zklamaně ze zastupitelstva Martina Hanušová.
