Učitelky Barbora Lankašová a Lucie Rakušanová dělají svými pomůckami školu...

Učitelky Barbora Lankašová a Lucie Rakušanová dělají svými pomůckami školu zábavnější. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Aby škola nenudila. Učitelky ze Smržovky vymýšlejí zábavné pomůcky

  • 1
Jak si zapamatovat pády v českém jazyce? A jak se naučit násobilku a neudělat chybu ve vyjmenovaných slovech? Dvě učitelky ze Smržovky přišly s nápadem, který školákům učení zjednoduší a ještě se při něm pobaví. Na mateřské dovolené začaly vyrábět netradiční pomůcky. Po večerech je doma malují a vystřihují, aby je pak nabídly školám i do rodin.

Jejich nápad ocenila nedávno i firma T-Mobile v soutěži Rozjezdy pro začínající podnikatele. Za Liberecký kraj v ní vyhrály první místo. Na trhu přitom nejsou vůbec dlouho.

Internetový obchod Aktivní žák spustily loni v srpnu po devítiměsíčních přípravách. Od té doby vymyslely přes padesát pomůcek pro použití v matematice, českém jazyce, prvouce, ale třeba i při zápisech do první třídy.

Lucie Rakušanová a Barbora Lankašová se poznaly před lety ve škole, kdy spolupracovaly jako učitelky při hodinách. Společně se ocitly také na mateřské dovolené, kde začaly přemýšlet nad seberealizací.

„Měly jsme chuť něco rozjet, a protože víme, jak moc času učitelům sebere, když si chtějí nějakou pomůcku sami vyrobit, tak jsme si řekly, že jim ten čas pomůžeme ušetřit,“ přiblížila Barbora Lankašová.

Z praxe ví, v čem děti nejvíce chybují

Ona sama je lektorkou kooperativního vyučování, a tak ví, jaké v něm mají učitelé mezery a jak náročné je pracovat s celou třídou tak, aby se nikdo nenudil.

„Naše pomůcky jsou zaměřené jak na individuální práci, tak i na kooperativní, tedy takovou, do níž se zapojí úplně všichni, je vyloučeno, aby se některý žák jen takzvaně vezl s ostatními,“ přiblížila Barbora.

„Z praxe jsme věděly, v čem děti nejvíce chybují, co se jim hůře učí. Třeba vyjmenovaná slova mohou být pro některé školáky těžká a učitelé opravdu vymýšlejí všechno možné, jak jim to učení usnadnit. My jsme vyrobily hru s kostkou a figurkami, kdy ve dvojicích postupují po takových mráčkách a doplňují správné i a y. Samy si to pak mohou i zkontrolovat. Na procvičování násobilky zase házejí umělohmotného pavoučka do pavučiny a vytvářejí příklady,“ prozradila Lucie Rakušanová.

Z dvojice je právě ona tou, která dá nápadu obraz. Vymýšlí, maluje, vytváří, zatímco na její kamarádku zbývá pomůcku popsat tak, aby byla co nejvíce srozumitelná. Pomůcky nemají nahradit učebnice, jsou jenom zábavným doplňkem do hodiny, který dítěti pomůže si učivo snadněji zapamatovat.

„Určitě nešijeme nic horkou jehlou, než nějakou pomůcku uvedeme na trh, trvá to třeba dva měsíce. Něco vymyslíme, řekneme si zhruba, jak by to mohlo vypadat, pak nad tím hodně diskutujeme, vyrobíme to a pak vyzkoušíme v praxi. Nejdříve na sobě, pak i na dalších lidech,“ popsala Barbora.

Dosud na jejich nabídku zareagovalo 111 škol z celé republiky, mezi nimi také velká část malotřídek. „Když chtějí třeba zakázku pro 24 dětí, jsme schopni ji do dvou dnů dodat, jinak máme ale objednací dobu čtrnáct dní. Někdy se nám toho nahromadí opravdu hodně, tak abychom měly jistotu, že to opravdu zvládneme,“ doplnila Lucie.

Co kus, to originál

Kromě pomůcek do předmětů je v nabídce třeba i malovaný rozvrh hodin pro prvňáčky, kteří ještě neumějí pořádně číst.

„Když jsem ještě v první třídě učila, tak jsem něco takového sháněla, aby si podle rozvrhu mohly děti samy připravit věci na lavici, nebo i doma do tašky. Tím, že jsou obrázky vtipné, tak se dětem dobře pamatují a jsou schopny podle nich poznat, jaký předmět mají,“ upozornila Barbora.

Výroba pomůcek spolyká hodně času, tím, že jsou obě ženy na mateřské dovolené, tvoří převážně po večerech nebo v době, kdy děti odpočívají.

„Před zápisy do škol, kdy jsme měly hodně objednávek, stříhaly i naše maminky, ale jinak se snažíme rodinu příliš nezapojovat. Některé věci jsou náročné, ale třeba kolečka už za nás vystřihuje strojek. Jinak ale všechno děláme ručně, takže co kus, to originál,“ dodala Lucie.

Své podnikání začínaly takřka od nuly, zařídily si živnostenský list, koupily dvě laminovačky, nějaký materiál. Toho, že jim nápady dojdou, se nebojí. A zatím ani nehrozí, že by si „lezly na nervy.“

Pomáhá, že mají společný náhled na život i výchovu a jejich děti si spolu rozumí. „Je toho ještě spoustu, co se dá vytvořit. Začínaly jsme s třiceti pomůckami, teď jich máme přes padesát. Snažíme se být jiné než konkurence třeba jen v tom, že děláme netradiční tvary pomůcek. Jen se o nás asi ještě tolik neví,“ uzavřela Barbora Lankašová.