Socha rytíře, který byl součástí Metznerovy kašny v Jablonci, vznikla v roce...

Socha rytíře, který byl součástí Metznerovy kašny v Jablonci, vznikla v roce 1904. | foto: repro město Jablonec

Socha Rüdigera stále budí vášně. Nechtějí ji stovky obyvatel Jablonce

  • 15
Dva roky planou v Jablonci vášně kolem otázky, zda se má nebo nemá na Horní Náměstí vrátit kašna se sochou rytíře Rüdigera, postavy z německých bájí. Ve čtvrtek zastupitelé města diskutovali nad peticí odpůrců sochy.

Arch podepsalo doposud téměř šest stovek obyvatel Jablonce a signatáři dokumentu žádají, aby se socha stržená po druhé světové válce jako symbol tehdy nenáviděného germánství znovu nevztyčovala.

Podle autorů petice bylo dílo významného německého sochaře Franze Metznera symbolem německého nacionalismu a mohlo by znovu připomínat temné stránky minulosti města.

Odpůrci vztyčení kopie sochy, jejíž originál dnes stojí v německém Kaufbeurenu, ve čtvrtek na jednání zastupitelstva mimo jiné uvedli, že požadují vyhlásit architektonickou soutěž na novou podobu Horního Náměstí.

„Náměstí se musí řešit jako celek, měli by se do soutěže přihlásit architekti z celé republiky. Na náměstí by měla stát novodobá umělecká díla a rozhodně ne Rüdiger,“ uvedla spoluautorka petice, bývalá ředitelka místního Muzea skla a bižuterie Jaroslava Slabá.

Socha může pohoršit pamětníky války

Slabá již dříve řekla, že dílo původně určené pro Vídeň do Jablonce nepatří. Navíc podle ní může mezi pamětníky 2. světové války vyvolat velké pohoršení.

„Během let 1938 až 1945 kašna se sochou podle fotografií a vzpomínek pamětníků sloužila jako místo setkávání nacionalisticky smýšlejících Němců, kteří zde hajlovali pod prapory s hákovými kříži,“ řekla Slabá.

Jabloneckému zastupiteli za Změnu Vladimírovi Opatrnému, který je rovněž v petičním výboru, se zase nelíbí způsob, jakým je vedena diskuze nad budoucí podobou náměstí a umístěním kašny s kontroverzní sochou.

„Postrádám seriozní diskuzi, která spočívá v tom, že pokud se diskutuje o nějakém problému, tak v diskuzi vystupují jak lidé, kteří mají souhlasné stanovisko, tak i ti, kteří ho mají opačné. Teprve souhrn těchto argumentů a pohledů může poskytnout nějaké podklady,“ sdělil Opatrný.

Narážel tím na to, že vedení město zadalo architektu Václavu Girsovi, aby za 124 tisíc korun vypracoval studii, co s Horním Náměstím. Podle Opatrného to jsou již kroky směřující k obnově Metznerova díla a ne diskuze nad ním.

Veřejné prostranství by mělo být vstřícné

„Veřejné prostranství by mělo být přístupné, vstřícné a atraktivní pro všechny skupiny obyvatel. Tohle je v rozporu s tím, co se v zásadě všude uznává. Tady máme stovky lidí, kteří v Rüdigerovi spatřují příznaky nejtemnější doby, kterou Jablonec při nástupu nacismu zažil,“ dodal Opatrný.

Primátor Jablonce Petr Beitl z ODS se čtvrtečního jednání zastupitelů neúčastnil, ale připravil odpověď autorům petice, kterou předložil zastupitelům.

„Dne 17. září 2015 přijalo zastupitelstvo města usnesení, jímž vzalo na vědomí Memorandum k 150. výročí povýšení Jablonce nad Nisou na město v jubilejním roce 2016 podepsané občany města - zástupci odborné veřejnosti. Následně schválilo záměr obnovy Metznerovy kašny a dalších jabloneckých symbolů. Zastupitelstvo města mi uložilo, aby s ohledem na možnosti rozpočtu města zajistil postupnou obnovu uvedených symbolů. Toto usnesení bylo přijato všemi přítomnými a hlasujícími členy zastupitelstva (24 zastupitelů bylo přítomno) a záležitost tedy rozhodně nebylo možná vnímat jako konfliktní,“ píše Beitl.

Podle primátora je vše ve fázi diskuze, do níž byli zapojeni přední čeští odborníci.

„Chci ubezpečit, že v tuto chvíli je tedy schválen záměr obnovy kašny. Tento záměr je naplňován pouze ve fázi přípravy, tedy probíhá diskuse a jsou sbírány a připravovány podklady. V rozpočtu města nejsou v tuto chvíli vyčleněny žádné finanční prostředky na realizaci a případná realizace obnovy díla není schválena žádným orgánem města. Mohu říci, že si ji ani nedokáži představit vytrženou z kontextu obnovy Horního náměstí jako celku,“ dodal Beitl.