„Výnos soudu respektujeme, ale naši právní zástupci zvažují odvolání, s největší pravděpodobností se také odvoláme. Myslíme si, že posouzení neodpovídá skutečnosti. Lékaři dělali v ten moment vše, co mohli,“ řekl Richard Lukáš, člen představenstva nemocnice a lékařský ředitel.
„Je nám líto rodiny, odvolávat se ale budeme. Znalecké posudky hovoří jasně v náš prospěch,“ sdělil ředitel nemocnice Luděk Nečesaný.
V roce 2009 se pětapůlroční holčička léčila na dětské jednotce intenzivní péče s laryngitidou. Po třetí hodině ráno 4. února přestala znenadání dýchat. Nedýchala déle než pět minut, než se lékařům podařilo obnovit základní životní funkce. Kvůli tomu má dnes poškozený mozek a je zcela ochrnutá. Potřebuje nepřetržitou péči matky.
Nemocnice musí podle rozhodnutí libereckého soudu zaplatit dvě částky. Přes 10,9 milionu korun má dostat těžce postižené nezletilé dítě. Jde o takzvané mimořádné zvýšení, protože holčička je zcela vyřazená ze života.
Dalších 905 tisíc korun přiznal soud matce. Aby se mohla o těžce postižené dítě starat, musela odejít ze zaměstnání. Dítě krmí sondou, polohuje je, spí maximálně pět hodin v kuse. „Jsem ráda, ale dala bych všechny peníze za to, kdyby se mému dítěti zase vrátilo zdraví,“ řekla sedmatřicetiletá matka (redakce nemůže přiblížit totožnost dítěte).
Ambuvak k dýchání nepomohl
Lékaři se v kritické době, kdy holčička přestala dýchat, zprvu snažili dodat dítěti vzduch pomocí ambuvaku (obličej člověka obepíná maska a přístroj do těla pumpuje vzduch). Jenže takovýto přísun vzduchu nepomáhal a dívka dál nedýchala. Pomohla až takzvaná intubace (zavedení rourky do dýchacích cest).
Lékařka z dětského oddělení, která dítě od začátku oživovala, ale nemohla intubaci u pětiletého dítěte použít. U soudu zaznělo, že podle interního předpisu to mohla udělat jen dítěti do tří let. Intubaci staršímu dítěti mohl nasadit jen lékař z ARO.
Tomu se ale v noci nepodařilo z budovy interny do budovy G, kde je dětská JIP doběhnout za kratší dobu než pět minut. Od zamčené budovy neměl ani klíče a musel zvonit. Narůstala tu velká časová prodleva.
„Vítěz tu není, je tu jen poražené dítě a proč ke kolapsu došlo, už dnes asi nikdo nezjistí. Faktem je, že při resuscitaci ambuvak není totéž, co intubace. Kdyby tomu tak bylo, nevolala by dětská lékařka, která dítě oživovala, doktora z ARO,“ řekl při zdůvodnění rozhodnutí soudce Petr Hoček.
Nad vnitřním nařízením se podivoval i znalec
Nad vnitřním nařízením se podivoval i předvolaný znalec. „Pokyn, že od tří let mohou intubovat jen lékaři ARO, mi přijde zvláštní. Ta doktorka, jestliže intubovala stovky dětí do tří let, měla být schopná intubovat i starší dítě,“ upozornil soudem vyslechnutý dětský lékař Ivan Novák, který se podílel na jednom z několika vypracovaných posudků. Podle něj je intubace menších dětí paradoxně obtížnější a nařízení postrádalo logiku.
„Je jedno, jestli to byl písemný nebo ústní výnos. Ale lékařka z dětské JIP, která měla za sebou spoustu intubací, k ní nemohla přistoupit a čekalo se, až doběhne lékař z ARO. Je zjevné, že intubace nakonec dítě udržela při životě. Jen to nemělo trvat pět plus něco minut. Věřím tomu, že všichni dělali všechno dobře a nešlo o pochybení jednotlivého lékaře, ale spíš nemocničního sytému,“ zdůvodnil soudce Hoček.
