„Je to pro nás velmi nepříjemné a bude to stát peníze navíc, ale zároveň je to i velké poučení,“ řekl náměstek libereckého hejtmana Marek Pieter.
Firma stavbu opustila ve chvíli, kdy jeden z pavilonů na Dvorské ulici zůstal bez střechy a už delší dobu do něj zatékalo. Lijáky na začátku minulého týdne dokonaly dílo zkázy. Škody půjdou do stovek tisíců a oprava, která měla být původně hotová už v půli června, se o několik měsíců zdrží.
Škola bude muset ve výuce improvizovat. „Stropy protekly, elektroinstalace je zničená. Všude je mokro. V dílnách jsou drahé šicí stroje za 120 až 150 tisíc, kterým vlhkost škodí, i když jsou zabalené v igelitu,“ popsal vedoucí odboru investic a správy nemovitého majetku Libereckého kraje Vladimír Koudelka.
Kraj narychlo povolal na stavbu jinou firmu, aby provizorně potáhla střechu lepenkou a zakryla výkopy kolem budovy.
„Do vyplavených místností jsme nainstalovali vysoušeče a odborník na místě určí, co je a co není havárie, a co se musí udělat ihned. Až to uděláme, vypíšeme nové výběrové řízení na dokončení stavby. Žáci by se mohli do učeben nastěhovat na přelomu září a října,“ řekl Koudelka.
Nedalo se to stihnout, hájí se vyhozená firma
Situaci komplikuje i to, že jde o projekt, dotovaný z Evropy, a pokud by kraj nedodržel zadávací podmínky, bude peníze vracet. „Zatím to nehrozí. Všechno dokumentujeme a budeme jednat o prodloužení termínu,“ poznamenal Pieter.
Jednatel původně jirkovské firmy IZ-Real, která se mezitím papírově přestěhovala do Prahy, Stanislav Siňár ale tvrdí, že udělal všechno pro to, aby opravy dokončil včas. „Sám jsem obětí,“ tvrdí Siňár.
Podle něj byl projekt špatný. „Nedalo se to stihnout. Na stavbu jsem přišel, když už byla v problémech. Nevěděl jsem, že budu rekonstruovat za plného provozu, nebo že subdodavatele mám nasmlouvané dopředu. Do stavby jsem vrazil svoje peníze a doplatil na ni zdravím,“ dodal Siňár, kterému dnes hrozí řada trestních oznámení.
Kraji se stavba prodraží. „Určitě to bude stát peníze navíc, za právníky, nové posudky, dokumentaci a další práce, se kterými jsme nepočítali. Musíme převzít staveniště, hlídat ho, udělat inventuru, nové posudky, postavit lešení. To nám nikdo nezaplatí,“ vypočítává Pieter.
Měli jsme pochybnosti, zní z krajského úřadu
Má za to, že by si kraj mohl nepříjemnosti ušetřit, kdyby zákon o veřejných zakázkách neupřednostňoval pouze nejnižší cenu. „Měli jsme určité pochybnosti, zda takovou zakázku firma zvládne, doložila ale všechny potřebné doklady, takže jsme ji museli vybrat. Pak se ale ukázalo, že na stavbě vládne chaos, že nemá ani kmenové zaměstnance a neplatí subdodavatelům, přestože od nás peníze dostala,“ popsal Pieter.
Podle něj je paradoxem i to, že pokud se firma přihlásí na jinou zakázku a splní formálně podmínky, nesmí ji kraj z výběrového řízení vyloučit. „Chceme nyní připomínkovat zákon o veřejných zakázkách na ministerstvu pro místní rozvoj, aby se těmto problémům města, kraje či státní instituce vyhnuly,“ dodal Pieter.
