Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Socha německého rytíře přiláká do Jablonce neonacisty, bojí se politik

  12:06aktualizováno  12:06
Protesty proti návratu kontroverzní sochy rytíře Rüdigera na jablonecké Horní náměstí se přiostřily. Nejen že se množí podpisy na petiční archy, které dílo významného evropského sochaře Franze Metznera odmítají, ale ostře proti soše německého válečníka vystoupil i Český svaz bojovníků za svobodu.

Kašna na Horním náměstí v Jablonci na dobové fotografii. | foto: archiv města Jablonec

Podle Františka Radkoviče, předsedy okresní pobočky Svazu bojovníků za svobodu, Rüdiger uráží nejen válečné veterány, ale i obyvatele Jablonce, kteří byli perzekvováni v dobách německé okupace. Radkovič říká, že proti umístění kopie sochy je i celý republikový svaz bojovníků.

Socha rytíře Rüdigera

Socha rytíře Rüdigera

Dílo významného německého sochaře Franze Metznera stálo na Horním náměstí v Jablonci od roku 1930 do roku 1945. Do města ale dorazilo dříve, od roku 1923 byla socha dočasně umístěna u kostela sv. Anny. Na konci 2. světové války byl Rüdiger jako symbol nenáviděného Německa stržen. V 60. letech putovala socha do německého Kaufbeurenu. Tam je dodnes. Původně měla socha stát ve Vídni na počest výročí nepovedeného atentátu na císaře Františka Josefa I. Jablonec ji odkoupil. Socha byla bronzová a měřila takřka tři metry.
Rytíř Rudiger je bájná postava z německé mytologie, konkrétně z Písně o Nibelunzích. Jde v podstatě o kladného hrdinu, který však byl v dobách před válkou a za 2. světové války zneužit jako symbol německého vlastenectví.

„Chceme tu stavět kontroverzní dílo, jež symbolizuje německou nadvládu nad touto částí českého pohraničí, a při tom ve městě chybí pomník vyhnaným Čechům, demokraticky smýšlejícím Němcům a zavražděným Židům. Jablonec by měl spíše obnovit nacisty vypálenou synagogu po vzoru sousedního Liberce,“ dodává předseda.

Svaz proti soše Rüdigera protestuje peticí, stejně jako několik členů zdejší komise městské památkové péče. Na petici je podle autorů již takřka 300 podpisů. Podle spoluautorky petice, bývalé ředitelky jabloneckého Muzea skla a bižuterie Jaroslavy Slabé, dílo původně určené pro Vídeň do Jablonce nepatří. Navíc podle ní může mezi pamětníky 2. světové války vyvolat velké pohoršení.

Místo setkání hajlujících Němců

„Během let 1938 až 1945 kašna se sochou podle fotografií a vzpomínek pamětníků sloužila jako místo setkávání nacionalisticky smýšlejících Němců, kteří zde hajlovali pod prapory s hákovými kříži,“ říká Slabá. Podle ní stavěli čeští Němci pomníky především z důvodu symboliky a až na druhém místě bylo umění.

„Pomníky iniciované a vytvořené českými Němci lze pojímat jako jakési hraniční kameny, jimiž si nárokovali své národnostní teritorium uvnitř českých zemí,“ doplňuje exředitelka muzea. Další člen petičního výboru, zastupitel za Změnu pro Jablonec Vladimír Opatrný se domnívá, že se Rüdiger může stát poutním místem neonacistů.

„Instalací sochy můžeme dát podnět nacionalistickým hnutím, které v poslední době v souvislosti s imigrantskou krizí sílí nejen v Evropě, ale i u nás. Je tu i kontext současných česko-německých vztahů. Jsem znepokojen výroky některých německých politiků, kterými dokládají, že nad námi nepřestali dohlížet, mentorovat a také nám vyhrožovat,“ myslí si Opatrný.

Rytíře po válce strhli

Primátor Jablonce Petr Beitl se domnívá, že se kolem Rüdigera vytvořila předčasná hysterie.

Fotogalerie

„Zastupitelstvo přijalo pouze záměr a záměr je nejslabší forma zavázání se k něčemu. Je nutné probrat tuto problematiku se znalci, a to jak z hlediska symboliky té sochy, česko-německých vztahů, tak i jejího architektonického významu. Všechny tyto věci jsou momentálně ve stádiu příprav, již jsme si objednali znalecké posudky u renomovaných architektů,“ říká Beitl.

„Až budou posudky hotové, tak s nimi seznámí zastupitele a veřejnost. Teprve až všechna tato relevantní fakta budou k dispozici, pak teprve můžeme zahájit diskuzi. Ta povede k rozhodnutí zastupitelstva, Buď dojde k instalaci sochy, nebo se najde jiné řešení.“

Podle občanského sdružení PLAC, které se věnuje kultivaci jabloneckého veřejného prostoru a krajiny, by téma Metznerovy kašny nemělo odvádět pozornost od zoufalého stavu celého Horního náměstí.

„Měli bychom si klást otázku, co by se na tomto výjimečném prostoru mělo odehrávat a na základě toho hledat nejlepší řešení formou architektonické soutěže. Do té doby je instalace jakékoliv sochy nevhodná,“ domnívá se člen spolku Vladimír Opatrný mladší.

Dílo Franze Metznera stálo na Horním náměstí od roku 1930 do roku 1945. Na konci 2. světové války byl Rüdiger, rytíř z báje o Nibelunzích, jako symbol nenáviděného Německa stržen. V 60. letech putovala socha do německého Kaufbeurenu.

Tam je dodnes. Iniciátoři jeho návratu na náměstí by rádi vytvořili jeho kopii. Vše na počest letošních 150 let od povýšení Jablonce na město.

Měla by se socha německého rytíře Rüdigera vrátit do Jablonce?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 11. února 2016. Anketa je uzavřena.

Ano 312
Ne 141
Autor:




Hlavní zprávy

Grafton Recruitment Praha
Projektový vedoucí

Grafton Recruitment Praha
Liberecký kraj
nabízený plat: 40 000 - 45 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.