Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Starostové si stěžují na ČEZ u premiéra. Dráty tu nechceme, vzkazují

  9:00aktualizováno  9:00
Pomoc u vlády hledají starostové obcí na Novoborsku vyděšení z plánu skupiny ČEZ. Ta chce postavit vedení vysokého napětí koridorem přes Lužické hory. Obce závislé na cestovním ruchu by to podle starostů tvrdě zasáhlo.
V dopise obce především nesouhlasí s plánovaným vedením 110 kV Lužickými horami. Navrhují pouhou rekonstrukci dvou stávajících vedení nebo to, aby energetici případnou novou trasu vytyčili jinudy. (ilustrační snímek)

V dopise obce především nesouhlasí s plánovaným vedením 110 kV Lužickými horami. Navrhují pouhou rekonstrukci dvou stávajících vedení nebo to, aby energetici případnou novou trasu vytyčili jinudy. (ilustrační snímek) | foto: Martin Adamec, MAFRA

Společnost ČEZ sice projekt před lety zastavila, nyní jej ale má v investičním záměru na roky 2017 a 2018.

Zástupci obcí předali premiérovi Jiřímu Rusnokovi dopis, v němž varují před devastujícím dopadem plánu pro přírodu a život v obcích.

"Především chceme, aby nás přizvali k jednání a neřešili to bez nás, abychom byli od začátku u tvorby projektu. Pro celé Lužické hory by jinak měla stavba vedení devastující důsledky. Máme vlastní řešení," tvrdí starosta obce Okrouhlá Jiří Vosecký.

Dopis podepsali starostka obce Svor Kateřina Jonáková, starosta Okrouhlé Vosecký i starosta Příšovic Antonín Lízner. Ten je za Liberecký kraj ve vedení Svazu měst a obcí. Dopis premiérovi osobně předal, o možném těžkém dopadu na území Lužických hor podle svých slov hovořil i s ministrem pro místní rozvoj.

Zásah do chráněné oblasti je nesmyslný

"Apeloval jsem na to, aby se tento hrozící problém začal řešit z nejvyšší úrovně. Zásah do regionu chráněné krajinné oblasti je naprosto nesmyslný, zvlášť když jsou možná jiná řešení. Varianty už ve spolupráci s mikroregionem Novoborsko připravujeme," zmínil Lízner.

V dopise obce především nesouhlasí s plánovaným vedením drátů 110 kV Lužickými horami. Navrhují pouhou rekonstrukci dvou stávajících vedení nebo to, aby energetici případnou novou trasu vytyčili jinudy. Ne středem chráněné krajinné oblasti.

"Předseda vlády se chce se situací nejdříve podrobně seznámit a pak rozhodne o možnostech, které vláda v tomto ohledu má," přiblížil stanovisko premiéra Jakub Stadler z tiskového oddělení úřadu vlády.

Plánovanou stavbu koridoru, který by měl energeticky pomoci Šluknovskému výběžku, přirovnal starosta Okrouhlé Vosecký v dopadech na krajinu k těžbě uranu chemickou cestou. Starostové tvrdí, že by průsek lesem měl šíři až 200 metrů a vedl by i vrcholovými částmi Lužických hor.

Nebudeme až tak kácet, ujišťuje ČEZ

Tak rozsáhlé kácení ale energetici důrazně odmítají. "Dvě stě metrů je holý nesmysl. Šíře koridoru by dle záměru měla být 32 metrů," zdůraznila mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy Soňa Holingerová.

Celkem 2 krát 12 metrů na každou stranu od kraje vodiče je podle ní ochranné pásmo vedení. A samostatná konstrukce vedení má podle ní šíři maximálně 8 metrů. "Není pravda, že by se jednalo o kompletně vykácený průsek bez jakéhokoliv lesního porostu," upozornila mluvčí.

V průběhu trasy vrchního vedení připouštějí normy trvalý porost až do výše tří metrů. "Snižuje to dopad energetické stavby do krajiny. Chci také připomenout, že se stále bavíme jen o záměru," podotkla mluvčí.

Vysoké stožáry povedou od Varnsdorfu do Nového Boru

Vysoké stožáry by podle záměru ČEZu měly zamířit z Varnsdorfu přes Svor až k Novému Boru. Nebo v kratší variantě pouze do Svoru. Má se jednat o záložní vedení vysokého napětí do Šluknovského výběžku. Ten má zatím jen jediné a zastaralé.

"Po půl století provozu přestává vedení stačit i kapacitně," upozornila mluvčí skupiny ČEZ pro severní Čechy Soňa Holingerová. Jak uvedla, největší problém by nastal během živelné pohromy, jako je třeba vichřice.

Proud není možné přivést odjinud. ČEZ také tvrdí, že dnes není možné připojovat více zákazníků, a to omezuje průmyslový i podnikatelský rozvoj území. O budování koridoru ale podle Holingerové není rozhodnuto.

Společnost prý zvažuje všechny možné varianty. "Pokud se projekt uskuteční, pro další postup bude vybrána varianta s nejmenším dopadem na životní prostředí při respektování technické a ekonomické proveditelnosti," řekla Soňa Holingerová.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sedmnáct zlatých investičních mincí s vyobrazením rakousko-uherského císaře...
Za zlatý poklad nalezený při sekání trávy dostala žena přes dvě stě tisíc

K tomu, abyste našli poklad z dávných časů, stačí někdy opravdu málo – třeba jít posekat trávu na zahradě. Tak, jako to udělala před dvěma lety Alena...  celý článek

Hlavní vjezd do areálu jablonecké nemocnice.
Jablonec chce pavilon intenzivní medicíny, poradí si i bez slíbené dotace

I když stát letos nepošle padesátimilionovou dotaci, Jablonec chce stavět nový pavilon intenzivní medicíny. Peníze je město připraveno dát i ze svého rozpočtu.  celý článek

V úterý oslavila paní Anna 103 let. A i když je to úctyhodný věk, ona si z něj...
Karel Gott zpíval sousedce pod oknem, vzpomínala stotříletá stařenka

Zažila elektrifikaci českých zemí, slyšela poprvé promluvit rozhlas i první gramofonovou desku, viděla vzducholodě v civilní dopravě, pamatuje objev penicilinu...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.