"Chtěli bychom, aby se závěrečný maraton běžel po nové silnici, která má být dána oficiálně do provozu 1. září. Mistrovství se ale koná od 16. do 25. srpna, a proto chceme, aby byla otevřena o měsíc dřív. Podle nás to nemůže být problém, protože úsek, po kterém by veteráni kroužili, je již od loňska hotový," vysvětlil starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta.
Silnice TrojzemímPětikilometrová spojka, jež protíná cíp Polska, umožní napojení české dálniční sítě s německou. Stavba silnice, která se vyhne německé Žitavě, začala se zpožděním v roce 2009. Celý úsek i s mostem přes Nisu bude zprovozněn v roce 2013. |
Maraton, kterého se podle předběžných odhadů zúčastní kolem šesti set mužů a žen několika veteránských kategorií, se měl původně běžet po staré silnici spojující Hrádek nad Nisou s německou Žitavou a také po polském území.
Měl symbolicky spojit všechny tři země při této sportovní akci, kterou Němci označují za největší atletickou událost letošního roku, zatímco v Česku je zatím na okraji zájmu.
Kdyby se maraton běžel po této trase, musela by být silnice mezi Hrádkem a Žitavou celý den uzavřena. "S kolegy Arndtem Voigtem ze Žitavy a Andrzejem Grzmielewiczem z Bogatynie jsme sepsali dopis, ve kterém žádáme polskou Správu výstavby silnic, aby ten úsek vedoucí po jejich straně zprovoznili o měsíc dřív. Úplně by ale stačilo, aby to bylo až 25. srpna, kdy se běží maraton, což je osm dní před plánovaným otevřením," uvedl Půta.
Polský bojkot silnice
Dodal, že odpověď z polské strany ještě neobdrželi. Přesto všichni tři starostové sousedních měst, kde se bude ME konat, doufají, že se maraton po nové silnici nakonec poběží.
Idea dálničního spojení České republiky a Německa, které by spojilo jih Evropy s Baltickým mořem, vznikla na konci třicátých let minulého století. Silnice měla tehdy spojit Sudety s Berlínem a měla vést z Liberce přes Zhořelec.
Myšlenku společně oprášili starostové Hrádku nad Nisou a Žitavy začátkem devadesátých let minulého století. Zatímco Češi a Němci se snažili projekt co nejdřív zahájit, Poláci stavbu, která protínala část jejich území v délce tří kilometrů, úspěšně bojkotovali.
Nakonec v roce 2004 mezinárodní smlouvu o stavbě úseku na jejich straně podepsali, ale stavět nezačali. "Stát všem tvrdil, že tato silnice není v jeho zájmu. To vyvolalo mezinárodní skandál a pod tlakem veřejnosti se před dvěma lety začalo stavět," připomněla Agnieszka Zakešová, zástupkyně ředitele Odboru infrastruktury úřadu Dolnoslezského vojvodství ve Vratislavi.
