Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po umělci zbyly stovky obrazů či plastik, vdova je chce rozdat

  8:04aktualizováno  8:04
Jeho díla zdobila a mnohdy stále zdobí ulice, náměstí, ale i obrazárny a soukromé sbírky. Před třemi lety liberecký umělec Štefan Nejeschleba ve věku nedožitých osmdesáti let zemřel. Nyní by jeho pozůstalá manželka ráda věnovala umělcova díla do galerií.

Jana Žáková chce, aby díla po jejím zesnulém manželovi Štefanovi Nejeschlebovi dělala lidem radost. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Plánuje také vydání přehledu jeho tvorby v knižní podobě. „Chtěla bych ji vydat v menším nákladu. Tím, že nemám s přípravou knihy zkušenosti a kniha bude nekomerční, potřebuji radu a pomoc,“ uvedla Jana Žáková, vdova po Štefanu Nejeschlebovi.

Od obrazů přes plastiky až po práci s kamenem a dřevem či restaurování. Až renesančně širokým tvůrčím rozptylem se mohl pochlubit Štefan Nejeschleba, muž, jenž patřil k jedněm z nejvýznamnějších libereckých umělců uplynulých desetiletí.

Umělci vytvořili webové stránky

Publikace by měla vypadat přesně tak, jak obvykle knihy tohoto druhu vyhlížejí. „Na úvod předmluva, pak vyobrazená díla a na závěr rejstřík děl a informace o tom, ve kterých sbírkách se nalézají,“ popsala Žáková. „Teď se zabýváme i tím, kdo by mohl sepsat předmluvu,“ doplnil Adam Klatovský, který s přípravou publikace pomáhá.

Fotogalerie

Bližší informace se lze dozvědět prostřednictvím webu www.nejeschleba.cz. „Informací o Nejeschlebovi bylo, zejména na internetu, pomálu. Proto jsme vytvořili jeho webové stránky a heslo na Wikipedii. Tam nám dokonce povolili umístit odkaz na ony stránky, což je milé, protože to běžně nedělají,“ uvedl Klatovský.

„Touto prezentací a vytvořením záznamu na Wikipedii jsme zařídili, že zde zůstává pro budoucnost jakýsi digitální otisk o životě a tvorbě Štefana Nejeschleby.“

Podle Klatovského by byla škoda, aby výtvarníkova památka zanikla kvůli tomu, že v dobách normalizace nebyl internet.

„Nyní chceme o prezentaci dát vědět co nejvíce lidem. Nejen kvůli Štefanovi – v České republice je přes devět tisíc soch z dob normalizace a spousta z nich zarůstá křovím a lidé si jich přestávají všímat,“ zdůraznil.

Zájem přišel z Oblastní galerie

Po Nejeschlebovi zbylo na dvě stovky výtvarných děl. „Musím připravit jejich databázi. Ta se využije kromě jiného i v chystané publikaci o něm. Něco už je pryč. Zkontaktovali mě z místní Oblastní galerie, zájem projevili i jeho přátelé s tím, že už nějaké Štefanovy věci mají, ale ještě něco dalšího by si koupili,“ řekla Jana Žáková.

Vdova po umělci by ráda, aby tato díla dělala radost. „Hodlám je věnovat galeriím nebo muzeím. Ideální by bylo, kdyby se objevila tam, kde působil – třeba na Semilsku, v Turnově, Jičíně, ale třeba i Hodoníně; kousek odtamtud, z moravsko-slovenského pomezí, pocházel,“ líčila Žáková.

Štefan Nejeschleba se narodil 31. března 1934 v obci Radošovce u Senice na Slovensku, kde vyrůstal v rolnické rodině. V malování ho podporoval místní notář, který bydlel v domě Nejeschlebových.

Po ukončení základní školy se chtěl dál vzdělávat ve výtvarném umění. Doba a postavení rodiny to bohužel neumožňovaly, proto šel studovat písmomalířství. K první práci s kamenem se dostal v Sochařském družstvu v Piešťanech.

Nejkrásnější díla vznikla v Liberci

Životní cesty ho přivedly poprvé do Liberce v roce 1953. Zde vytvořil nejkrásnější malířská a sochařská díla. Za svůj život vytvořil přibližně dvě stě padesát obrazů a po pěti desítkách dřevěných reliéfů a monumentálních plastik. Věnoval se také státním zakázkám a jeho práce zdobily školy, obchodní domy a další veřejná místa. Uspořádal zhruba 50 výstav.

„Je například autorem plastiky Květ na libereckém Šaldově náměstí,“ zmínila Žáková. Ke konci života začal vytvářet osobité reprodukce děl slavných malířů – s pouhým plagiátorstvím by se totiž nespokojil.

„Reprodukce si vždycky trochu pozměnil, nemaloval je stejně jako originál, ale vpašovával do nich nějaký nový detail. Třeba na Rubensově Únosu dcer Leukippových je v pozadí namalovaný Ještěd,“ prozradila Žáková.

Nejeschlebu prý v životě nezajímalo nic jiného než umění a architektura. „Kamkoliv jsme jeli, chodili jsme do galerií, muzeí a Štefan obdivoval krásu starých budov. Byl také ohromně pracovitý,“ vzpomínala Žáková. K nějakému jeho výročí by též ráda připravila výstavu. „Už jsem dostala nějaké nabídky. Jsem přesvědčena o tom, že on by si to zasloužil.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Podnikatel a letecký nadšenec Petr Bílý převezl do Vratislavic stíhačku MiG-21...
Nadšenec si koupil MiG-21. Do dvou let z něj postaví bojový simulátor

Novou atrakci budou mít brzy Vratislavice nad Nisou. K leteckému simulátoru dopravního letadla DC-9, který podnikatel a letecký nadšenec Petr Bílý zprovoznil v...  celý článek

European Cobra Meeting 2017, to je sraz sportovních legend
Dovnitř se leze jak do stanu. Do Liberce se sjela legendární závodní auta

Zhruba padesát závodních vozů Shelby Cobra dorazilo ve čtvrtek za dunivého brumlání svých velevýkonných motorů na náměstí před libereckou radnici. Krajská...  celý článek

V části obce Vrchovina u Liberce se do pole zřítil kluzák (20. června 2017)
Nedaleko Liberce se zřítil větroň, pro zraněného pilota letěl vrtulník

Bezmotorové letadlo lidově zvané větroň se v úterý navečer zřítilo nedaleko Liberce. Oznámení o pádu kluzáku v části obce Vrchovina nedaleko letiště Hodkovice...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.