Naučnou stezku, která připomíná, že právě tady čerpala materiál pro Vesnický román, Kříž u potoka, Lesní pannu a další romány a povídky, vybudovalo před rokem sdružení Stopy v krajině, zastupované Andreou Fischerovou a Terezou Rafoth.
Ve Světlé pod Ještědem uchystali k prvnímu výročí stezky slavnost. „Nechali jsme udělat u truhláře Ladislava Sluky právě knihovničku,“ říká Rafoth. „Jde o dřevěný model jednopatrového vesnického domku U Barčiných, což bylo druhé letní sídlo v Podještědí, kam Karolína Světlá jezdila. Od originálu se trochu liší.“
Podle Rafoth si stezka vydobyla dobré jméno. „Do Světlé pod Ještědem jezdí o hodně víc turistů,“ dodává. „Necestují sem jenom školní třídy, ale třeba také skupiny lékařů, učitelů nebo sokolů.“
Venkovní knihovnička neměla v sobotu o pozornost nouzi. Když ji míjela jedna ze starousedlic, poznamenala: „Hezká boudička. A barvy má veselejší, než měla původní modrá chalupa.“
K naplnění knihovničky pomohla sbírka. Díla Karolíny Světlé nosili lidé na obecní úřad. „Dostali jsme od nich skoro sto knížek,“ upozorňuje Fischerová. „Všechny se do knihovničky nevejdou. Alespoň nám však zůstanou v zásobě, kdyby se některé ztratily. V textu na knihovničce nabízíme každému, kdo jde kolem, aby si početl třeba hned vedle na lavičce pod lípou vedle sochy Lesní panny. Knížky od Světlé si mohou zájemci také na pár dní půjčit. Ale hlavně ať je zase vrátí.“
Osmatřicetiletá Fischerová napsala sama dvě knihy a Světlou považuje za nedoceněnou spisovatelku, jíž uškodilo, že ve školách patřila do takzvané povinné četby.
Manžel Karolíny Světlé pocházel z Podještědí
„Můj synovec si vybral pro referát z české literatury na střední škole právě Světlou,“ podotýká Fischerová. „Její Vesnický román slupnul jak malinu. Děj knihy je moderní, vypráví o milostném trojúhelníku, o špatném manželství a o tom, jak z něj ven.“
Manžel Karolíny Světlé Petr Mužák pocházel z Podještědí. Spisovatelka si při svých pobytech ve Světlé dokázala získat důvěru vesničanů. Poslouchala jejich vyprávění a spřádala je do příběhů. Soudobí literární kritici Světlou oceňovali za pravdivý pohled až na dno duše českých lidí.
Stezka po jejích stopách vznikla loni s přispěním Evropské unie a světelské radnice. Vyšla na zhruba devět set tisíc korun. Fischerová a Rafoth stezku vymyslely, poněvadž jim vadilo přehlížení Karolíny Světlé současnými generacemi.
„Pokud by nepsala v Čechách, ale v anglosaském prostředí, točily by se podle jejích románů úspěšné filmy,“ prohlašuje Rafoth.
Většina školáků si Světlou pamatuje především díky platonické lásce s Janem Nerudou. Dvanáct zastavení na stezce ji nicméně ukazuje jako skvělou spisovatelku a osobnost, jež v druhé polovině 19. století vedla usilovný boj za vymanění žen z područí mužů. Psaním dokázala Světlá překonat žal ze smrti tříměsíční dcery.
Pohnutý osud neprovázel pouze spisovatelku, ale rovněž její sochu ve Světlé. Odhalili ji v roce 1931 a stála 34 tisíc korun (více než milion dnešních korun).
Za druhé světové války čtyři silní muži kovovou sochu z návsi ukradli, aby ji Němci nenechali roztavit pro válečné účely. Ukrývala se v seně na faře a později na šrotišti v Liberci, kde ji majitel schoval za úplatek - několik hus.
Rok po otevření nepřibyla na stezce jenom knihovnička, ale také první tři z dvanácti stojánků. Označují typické krajové květiny a rostliny, které se nacházejí přímo pod nimi. Na knihovničku a stojánky přispěl Stopám v krajině Liberecký kraj a světelský obecní úřad.
„Za rok bychom rádi pozvali do Světlé herce, kteří by předčítali z knih Karolíny Světlé v kostele, v chalupách nebo na dalších místech, kam se běžně člověk nedostane,“ dodala Fischerová.
