Ostašovský potok u viaduktu v libereckém Machníně je téměř vyschlý.

Ostašovský potok u viaduktu v libereckém Machníně je téměř vyschlý. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Pstruzi v potocích houfně hynou. Život jim bere sucho, ale také zahrádkáři

  • 2
Pstruzi a další ryby hynou masově v Liberci a okolí, protože jim lidé kradou vodu z potoků. Zalévají jimi vyprahlé zahrádky. Rybáři jsou bezmocní.

„Tak hrozné sucho nepamatuji,“ říká hospodář libereckých rybářů Jan Krupička. „Příroda ale taková být umí a nic se nedá dělat. Extrémně špatnou situaci bohužel zhoršují obyvatelé domů a zahrádkáři v okolí potoků. Čerpají z nich vodu. Pro někoho znamená zelený trávník víc než pstruzi.“

Krupička dodává, že podobné problémy mají rybáři i jinde než v Liberci. Krajský ředitel státních lesů Ludvík Řičář jeho slova potvrzuje.

„V horách ještě do potoků nějaká voda z rašelinišť přitéká, ale dole na písčitých půdách potoky na některých místech úplně vyschly,“ upozorňuje Řičář. „Voda v nich schází na Českolipsku nebo na Frýdlantsku.“

Liberečtí rybáři mají ve svém revíru osm potoků. Krupička si myslí, že ryby zůstanou kvůli katastrofálnímu suchu pouze ve dvou. Přežijí pravděpodobně v Doubském potoku, přitékajícím do Nisy od Javorníku a v Rokytce, jež prochází Kryštofovým údolím.

„Ryby hynou v Ostašovském potoce, v Radčickém potoce a zle je i na dalších čtyřech potocích,“ tvrdí Krupička.

Když lidé kropí zahrady, voda začne mizet

„Když lidé začnou večer kropit zahrádky, zůstane v třeba v Radčickém potoce tak deset procent vody,“ upozorňuje Krupička.

„Správně by měli brát z potoka vodu jen do konví. Nikdo však nedokáže uhlídat, aby do něj večer nehodili čerpadlo. Městská policie by nemohla dělat nic jiného.“

Legislativa, upravující odběr vody z potoků, není podle Krupičky dokonalá a pokuty se vymáhají jen velmi těžko. „Pouze naše škody půjdou do statisíců korun,“ podotýká Krupička. „Řeka Nisa se na rozdíl od potoků drží. Pomáhá odpouštění vody z přehrad.“

Nise prospěla sobotní noční bouřka. V Liberci sice pršelo málo nebo vůbec, ale v Jablonci nastala průtrž mračen a voda stékala do řeky proudem.

„Ale už v neděli večer Nisa vypadala, jakoby v sobotu v noci v Jablonci ani nelilo,“ konstatuje Krupička. V korytech libereckých potoků se dá často chodit suchou nohou, v teplých zbytcích vody „kvete“ odporně zelený žabinec. Tam, kde zůstaly poslední hlubší tůňky, se tlačí desítky ryb, bojujících o život.

Dešťové mraky kraj obcházejí

„Nedáme dohromady lidi na to, abychom je převezli jinam,“ poznamenává Krupička. „Hodně rybářů odjelo na dovolenou. Ale i kdybychom zbylé ryby v potocích pochytali, neměli bychom je v Liberci skoro kam přestěhovat.“

Liberečtí rybáři se starají o nádrž se pstruhy a siveny u bývalé Tesly. „Naštěstí tam vyvěrá ze země pramen,“ prozrazuje Krupička.

„Jeho teplota se pohybuje kolem třinácti stupňů a studená voda ochlazuje nádrž. Přesto teplota v ní stoupá odpoledne až na dvacet dva stupňů. Kritickou hranicí pro pstruhy je dvacet čtyři stupňů.“

Krupička doufá v ochlazení a v lijáky. „Hodně sleduji počasí na internetu,“ shrnuje. „Letos se ale už několikrát stalo, že na Liberec šly dešťové mraky, ale před ním odbočily buď na Frýdlantsko, nebo na opačnou stranu Ještědu k Českému Dubu.“

Hladina každým dnem klesá také na Jizeře. „Využívají toho volavky, s ukořistěnými rybami jsou určitě spokojené,“ říká Jan Mocek, vedoucí Chráněné krajinné oblasti Český ráj. „V Jizeře nevím o žádných větších úhynech ryb. V teplé a stojaté vodě se jim ale špatně dýchá a ohrožují je plísňové choroby.“