Přesvětlené sjezdovky škodí zvěři a vadí astronomům. Svítí i celou noc

  • 165
Osvětlené sjezdovky ohrožují zvěř a způsobují světelný smog. Někde dokonce nezhasínají ani po skončení lyžování a svítí dál. Výzkumy a studie jasně konstatují, že večerní osvětlení sjezdovky škodí zvěři.

Na tento masivní zdroj světla nyní neupozornil zoolog, ale zmínil jej astronom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Hodnotil totiž nové zastínění obřího polského skleníku, který loni zářil tak, že obtěžoval obyvatele českého a německého příhraničí.

Problém se řešil na vládní úrovni. Novými opatřeními přestal být skleník pro Jizerské hory hlavním zdrojem světelného smogu. „Není vidět ani z Jizerských hor, naopak tam jsou jasně viditelné sjezdovky, které se teď zasněžují,“ upozornil astronom Pavel Suchan.

„Teď v zimě je osvětlení sjezdovek nejvýraznější zdroj světelného smogu. Od světlého podkladu se světlo odráží zpět do oblohy. Když je zataženo s nízkou oblačností, záři vidíte v mracích velmi intenzivně,“ podotýká předseda Klubu astronomů Liberecka Aleš Majer.

„Z Albrechtického kopce je vidět areál Obří sud, osvětlená je třeba i sjezdovka na Stógu Izerském,“ zmínil astronom Majer.

Zatímco některé sjezdovky zhasnou po skončení nočního lyžování, jiné svítí celou noc. Jako například zmíněný Obří sud Javorník. Ten nezhasíná ani v létě.

Svítíme kvůli ochraně, říká spolumajitel areálu

„Svítíme kvůli ochraně areálu. V minulosti jsme se několikrát setkali s jeho poškozováním. Noční ochrana má lepší přehled o jednotlivých sloupech, i o horní stanici, jestli tam někdo něco neodmontovává,“ komentoval noční svícení spolumajitel Všesportovního areálu Obří Sud Javorník Milan Saibert.

„V noci jsou to ale úplně jiná světla, než ta, která používáme pro lyžování. Jsou to obrovské úsporné žárovky, které nemají skoro žádný odběr. Tyto žárovky přes noc ani neruší zvěř a nejsou škodlivé, světlo je utlumené. Svítí jen na určité místo, na sloup, kabel,“ dodal Saibert.

Výzkumníci z Univerzity Karlovy si dva roky všímali vlivů dopadu umělého nočního osvětlení sjezdovek na zvěř v Krkonoších. A potvrdili, že jí škodí. Příkladem za všechny uváděli sýce rousného, který má okolo sjezdovek postavené budky.

„Má problém s tím, že se při umělém osvětlení hlodavci, které loví, schovávají, a neběhají po sněhu, jak je na to zvyklý. Méně pak loví a má problém s tím, že vyvede míň mláďat,“ uvedl před časem pro Český rozhlas Luděk Bujalský.

„Škodlivost osvětlení sjezdovek potvrzuje třeba i studie doktora Holana z brněnské univerzity. V divoké přírodě je v noci tma, umělé světlo pro zvěř není přirozené a stresuje ji. Většina skiareálů, které jsme měřili, navíc zbytečně přesvěcují. Světla je tam strašně moc, často nebývá směrované na sjezdovku, ale jde zbytečně nahoru,“ komentoval zase světelný smog v horách mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Areály musí žádat o povolení svítit

Krkonošská sjezdovka Protěž způsobovala v době výzkumu stejné světelné znečištění jako celé 15tisícové Vrchlabí.

„Protěž je po rekonstrukci jedním z míst, kde už mají technologii, která je šetrnější pro území národního parku. Na druhou stranu se v horách nachází mnoho míst, kde se svítí víc, než by bylo potřeba. Zhoršuje se to při nízkých mracích, světla se odrážejí a hory vypadají jako jedna velká oranžová koule,“ dodal Drahný.

Areály, které žádají povolení nočního osvětlení, už musejí dbát podmínek správy národního parku. Jinak by ho nezískaly.

Stále větším problémem světelného smogu se už začal vážně zabývat ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Na popud České astronomické společnosti plánuje založit komisi odborníků. Ta má do června vypracovat analýzu a návrhy, jak přesvětlení v České republice zmírnit.

Světelný smog má dopady na lidi i faunu, říká ministr Brabec

„Není to jen problém astronomů. Světelný smog má seriózně prokázané negativní dopady na zdraví lidí i na faunu. Zvířata se navíc světelnému smogu nemohou bránit,“ řekl MF DNES ministr životního prostředí Richard Brabec.

Přesvětlení má podle něj i ekonomické dopady. „Zhruba dvě miliardy korun se ročně prosvítí zbytečně tím, že světlo například u pouličních lamp jde i nahoru. Česká republika má problém s plněním směrnice, která udává snížení energetické náročnosti. Hledáme každou možnost, jak ji snížit,“ dodal ministr Brabec.

Do řešení chce zapojit zástupce více ministerstev, protože se přesvětlení týká více oblastí. Počítá i se spoluprací se Svazem měst a obcí. „Je stále víc měst a obcí, kde si lidé stěžují na to, že v noci nemohou kvůli oslnění spát. Obracejí se na nás i jednotlivci, kteří chtějí řešit konkrétní problém s přesvětlením,“ dodal ministr.

Zmínil, že se na světelném smogu velkou měrou podílí veřejné osvětlení. Ale i obchodní centra, průmyslové areály nebo velké reklamní billboardy.

„Samozřejmě sjezdovek se světelný smog týká také. Nejde nám ale o represi, chceme nejprve zjistit, jak velký je problém a jaké jsou možnosti zlepšení,“ zdůraznil ministr Brabec.

Světelné znečištění v České republice nepostihuje žádný zákon. Norma u zákona o ochraně ovzduší zůstala bez prováděcí vyhlášky a byla proto „bezzubá“. Parlament ji tedy zase zrušil. „Na světelný smog paradoxně neexistuje ani žádná evropská směrnice,“ upozornil ministr.