Lidé přihlížejí požáru liberecké synagogy.

Lidé přihlížejí požáru liberecké synagogy. | foto: Krajská vědecká knihovna Liberec, MAFRA

Rabín chránil synagogu a pak zmizel. Muzeum připomíná Křišťálovou noc

  • 1
V Severočeském muzeu v Liberci začíná ojedinělá výstava, nazvaná Synagogy v plamenech: Křišťálová noc 1938 v českém pohraničí. Návštěvníci uvidí také jediný dochovaný fragment liberecké synagogy a dozví se mnoho o tehdejších pohnutých lidských osudech.

Například českolipský rabín Wolf, který se snažil zachránit vzácné předměty z českolipské synagogy, která zanedlouho vyhořela.

Udání jej ale uvrhlo do rukou gestapa v Roudnici nad Labem, pak v Praze a nakonec v Liberci. Tam také jeho stopy končí.

"O českolipském rabínovi se zatím nevědělo, jak skončil. To, že byl zatčen gestapem, vydaly až materiály vídeňského archivu. Je tam velký fond pojednávající o likvidaci židovských obcí v Sudetech," řekla kurátorka výstavy, historička Markéta Lhotová.

Stejně jako českolipský rabín Wolf se zachoval i rabín Vida z jablonecké synagogy.

Jen měl to štěstí, že se mu podařilo vzácnou tóru přepravit do Spojených států. Dodnes ji tam používá jedna z tamních židovských komunit.

Zmíněná výstava připomíná 75 let, které od pogromu uplynuly. Zaměřením je dosud ojedinělá.

"Není to proto, že by téma bylo nějak tabuizované. Problematika Sudet se ale nezpracovávala a o to hůř se dnes dohledávají jakékoliv informace. Osobně nevím o tom, že by kdy byla výstava, která by se přímo věnovala Křišťálové noci v severočeském pohraničí," zmínila historička Lhotová.

Z českolipské synagogy šlehají plameny a praporky s hákovým křížem vlají.

Texty shrnují informace o osudu sudetských Židů na podzim roku 1938, popíší průběh Křišťálové noci a likvidaci židovských komunit.

Součástí budou dobové fotografie, ale i dobové texty. Návštěvníci uvidí archivní materiály, které se týkaly zpráv o tom, jak pogrom probíhal, nebo jak se zacházelo s uprchlíky ze Sudet.

Součástí bude i malý fragment ze zničené synagogy, který se podařilo najít při archeologickém průzkumu v navážkách před stavbou nové synagogy a knihovny.

Synagogu v České Lípě zkoumaly oddíly SA

Podařilo se dohledat i dvě modlitby psané na pergamenu, které pocházejí z liberecké synagogy.

"Dodal je některý nacistický úřad v Ústí muzeu v Novém Boru pro účely antisemitské propagandy. Našly se v archivu v České Lípě," zmínila historička Lhotová.

Křišťálová noc propukla v noci z 9. na 10. listopadu 1938. Podle historičky ale v Sudetech hořely některé synagogy během dne. Liberecká synagoga začala hořet 10. listopadu v poledne. Českolipská následujícího dne brzy ráno.

I díky tomu tehdejší fotografové požáry dobře zachytili. Záběry návštěvníci výstavy uvidí.

"Českolipská synagoga je asi vyfocená nejlépe. Je vidět, že tam jsou oddíly SA, zřejmě si to fotil někdo z nich. Nebo někdo, kdo tam měl velmi dobrý přístup. Snímky zachytily i detaily ohořelých věcí," dodala Lhotová.