„Tady na Tanvaldsku nejsem jediný, kdo si drží ovečky. Už je nás tolik, že jsme s kolegy založili OF. Nejde samozřejmě o Občanské fórum z dob sametové revoluce, ale o Ovčácké fórum,“ říká Fejkl.
„Sedáváme občas u piva a povídáme si o našich ovečkách, předáváme si zkušenosti s jejich chovem.“
Fejkl má v přestavěné stodole u staré chalupy dvanáct bezrohých ovcí a jednoho berana. Jeho hospodářství hlídá německý ovčák, ovce ho však dvakrát nemilují. „Když si s nimi chce hrát, tak trkají. Snese ho jediná,“ prozrazuje Fejkl.
Aby mohl Fejkl chovat ovce, pronajal si ke svým pastvinám ještě další plochy. Teď v zimě potřebuje pro ovce na den asi 30 kg sena.
Za kilogram nejméně kvalitní vlny jsou čtyři koruny
Fejklovi pomáhá s ovcemi jeho syn Vojtěch, student třetího ročníku strojní fakulty na technické univerzitě v Liberci. Udělal si kurz na stříhání ovcí a dostává zakázky od okolních farmářek a farmářů.
„Za kilogram nejméně kvalitní vlny se platí čtyři koruny, za nejlepší vlnu šestnáct korun,“ upozorňuje Vojtěch. „Z jedné ovce bývá tak okolo tří kilogramů vlny.“
Ovce přinášejí Fejklovým vícerý prospěch – na pastvinách nahrazují motorovou sekačku, což šetří palivo i čas. Navíc louky zbavují mechu a hnojí je. Ale jejich chov je hlavně zdrojem masa, zájem o něj panuje zejména před Velikonocemi.
„Farmaření mě baví. Je pěkné sledovat, jak hospodářský rok plyne v souladu s přírodou,“ podotýká Fejkl. „Těším se z čehokoliv, co se nám povede.“
