Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zřícená letadla i šicí stroje. V srdci Jizerek mají neobvyklé muzeum

  19:00aktualizováno  19:00
Dostat se do Jizerskohorského technického muzea v Bílém Potoce na Frýdlantsku znamená prodrat se záludnou objížďkou a zúženou opravovanou silničkou. Kdo však vytrvá, dostane se do světa vonícího kovem, mazacími oleji a minulým stoletím, okořeněného umem a příběhy našich předků.

Zatímco pánové se mohou kochat starými leteckými motory, vyzkoušet si trenažér ruského bombardéru nebo studovat zbytky letadel, která se zřítila v Jizerských horách, dámy si mohou prohlédnout šlapací i ruční stroje, na kterých šily babičky a prababičky.

Ve vratech nás vítá majitelka expozice pro dámy Pavlína Cvrčková. „Šicí stroje jsou v nejvyšším patře. Na ně dojde později. Nejdřív přijde na řadu historie továrny a těžší technika,“ říká a předává nás jednomu z majitelů Iljovi Šerclovi, který spolu se synem před třinácti lety koupil zkrachovalou textilku podniku Mykana a proměnili ji v živé muzeum.

„Stroje v ní nebyly. Ty polistopadoví majitelé prodali, ale zbyl tu třeba parní kotel a stroj nebo vodní turbina. Postupně jsme začali objevovat hotové a někdy doslova zazděné zázraky. Třeba archiv továrny, který Němci po válce pečlivě schovali,“ říká Ilja Šercl. „Byli přesvědčeni, že se sem jednou vrátí.“

Vysvětluje, proč zakotvili zrovna v textilce v Bílém Potoce. „Kolem přádelny jsem jezdil na kole už jako kluk a vždycky mě fascinovala. Svítila do údolí jak obrovský čínský lampion, jak tu dělali na tři směny. Pak jsem se po roce 2001 dozvěděl, že je na prodej. Zrovna jsme potřebovali prostory, tak jsme do toho šli. Bylo tu 15 milionů dluhu za energie,“ popisuje Šercl. „A právě na energiích se tady dá ušetřit. Továrnu postavili Němci a velmi chytře, takže byla energeticky soběstačná – měla vlastní vodní turbínu, parní kotel a pohon na parní stroj. To se snažíme obnovit.“

Šercl nás vede do energetického srdce továrny, které je zároveň první expozicí. V ní jsou k vidění oba původní parní kotle Ringhoffer (1884) a Breitfeld Daněk (1907). Mladší je stále v provozu. V sále strojovny jsou umístěné stabilní motory. „Chceme sem instalovat parní stroj firmy Ringhoffer z roku 1894. Už ho máme, ale potřebuje velkou opravu,“ popisuje Šercl.

Létající pevnost boeing i trenažér Delfín

Další patro dávali majitelé dohromady s Vojenským historickým ústavem Praha. „Vidíte tu letecké motory od roku 1914 až po nedávnou minulost. Pyšní jsme třeba na zástupce legendárních typů, jako třeba Messerschmitt Bf 109 nebo létající pevnost Boeing B 17,“ ukazuje Šercl. „Kdo chce, může se pocvičit na letovém trenažéru TL 29 Delfín.“

Fotogalerie

Poslední novinkou muzea je výstava zbytků havarovaných letadel od 2. světové války po poslední, které tu spadlo v roce 1992. „Bylo to francouzské letadlo, které vezlo léky. Tady vidíte třeba sedadlo pilota,“ upřesňuje Šercl.

Na expozici v posledním patře se zase podílela Katedra textilních technologií Technické univerzity v Liberci a je zaměřená na textilní výrobu. Slovo si bere Pavlína Cvrčková.

„Máme tu třeba funkční paličkovací stroj na výrobu krajky nebo automat na pletení ponožek, ale hlavně přes dvě stovky šicích strojů – domácích i průmyslových a dokonce i dětských pro holčičky. Sbírku dávám dohromady pět let, snažím se stroje opravovat, aby byly funkční, i když přiznávám, že švadlena nejsem,“ dodává.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Marek Řeháček nyní vydává hned dvě nové knihy. Na snímku je s publikací...
Socialismus táhne víc než Němci, říká literát. Vydává dvě nové knihy

Tajemník jabloneckého magistrátu Marek Řeháček, známý lokální patriot, vydává dvě nové knihy pojednávající o místech, jež leží nad Nisou. První je o...  celý článek

Restaurace a klub Chronos v Jablonci nad Nisou nechce dovnitř pouštět lidi pod...
Klub zakázal vstup lidem mladším 21 let. Může jít o diskriminaci

Populární restaurace a hudební klub Chronos v Jablonci zakázal vstup osobám mladším 21 let. Provozovatelé klubu tvrdí, že mládež do klubu nesmí vkročit proto,...  celý článek

Jediným místem v Česku s dlouhodobým výskytem vlka jsou Beskydy.
Vlci poprvé útočili na Frýdlantsku, kraj platí rekordní odškodné

Historicky zatím nejvyšší odškodné za napadené a sežrané ovce vyplatil Liberecký kraj chovatelce z Jindřichovic pod Smrkem. Téměř 74 tisíc korun získala za 37...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.