Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Masaryka střídal Beneš a lidé v Českém ráji právě objevili televizi

  8:30aktualizováno  8:30
Přesně před osmdesáti lety, kdy byly nejpopulárnějšími sdělovacími prostředky rozhlas a noviny, se lidé v dnešním Libereckém kraji dozvěděli něco více o televizi. Dějiny kráčely rychle; za třináct let poté už se tu konal první přenos.

Psal se 1. květen 1953, když před kamerami krátce vystoupil herec František Filipovský. Tak u nás před šedesáti lety začalo televizní vysílání. Československá, teď Česká televize si všechno musela vyzkoušet poprvé. A fotografie připomínají, jak šel čas. První televizní inscenaci Medvěd, opět s Filipovským (na snímku), režíroval Karel Pech. | foto: ČT

Na sklonku listopadu pětatřicátého roku se totiž v Turnově uskutečnila pozoruhodná přednáška. „O televizi neboli vidění na dálku přednášel známý odborník Jaroslav Šafránek. Výklad doprovodil ukázkami televizních přístrojů,“ uvádí kniha Stalo se na severu Čech.

A první televizní přenos se koneckonců odehrál také v Libereckém kraji: pět let předtím, než v třiapadesátém zahájila zkušební vysílání Československá televize, viděli lidé vysílání v Tanvaldu.

Tento televizní přenos se uskutečnil koaxiálním kabelem z budovy někdejšího místního Vojenského technického ústavu (později Praga, ABB, dnes výrobce oken) do protější restaurace U Müllerů.

Vysílání se konalo 23. března 1948 a sledovaly ho desítky novinářů. Veřejnosti ale pracovníci Vojenského technického ústavu předváděli televizi již na konci sedmačtyřicátého roku.

Historie vývoje televizního vysílání na Tanvaldsku je však delší. V průběhu roku 1943 přestěhovala německá firma Fernseh A. G. podstatnou část svého podniku z Berlína do textilní továrny v Dolní Smržovce.

„Podle informací, které se mi podařilo získat, byl jedním z hlavních úkolů vývoj a následná výroba zařízení Seedorf, které pracovalo s dvousetřádkovou kamerou, a které bylo určeno pro řízení bomb velkého kalibru na velké cíle. Pracovali zde také na zařízeních pro televizní přenos map, snímání filmů a přenos obrazů mezi dvěma telefonujícími osobami,“ vysvětlil bývalý učitel fyziky a matematiky Michal Bartoš ze Smržovky, který se historií zdejšího televizního vývoje dlouhodobě zabývá.

Nešlo jen o firmu Fernseh A. G. v Dolní Smržovce. Ve Velkých Hamrech měl továrnu Blaupunkt a další německá firma sídlila v Riedlově sklárně v Desné. Všechny úzce spolupracovaly.

„V Tanvaldě se někteří pracovníci zabývali televizním systémem 625 řádků, jenž se používá po celém světě v podstatě dodnes. Takže lze říci, že vznikl právě tady,“ míní Bartoš.

V dubnu 1945 opustilo před postupují frontou podnik patnáct nejlepších odborníků. Společně s nimi byl vypraven nákladní vlak s materiálem a přístroji.

Převážná většina vagonů neopustila území republiky a hned po válce se vrátila do Tanvaldu, do nově vzniklého Vojenského technického ústavu. V tu dobu se smržovský podnik přejmenoval na Televid.

Chvíli ho řídilo ministerstvo obrany, ale pak se stal vojenskou kořistí Sovětů. Odvezli vše i s německými odbornými pracovníky. Co neodvezli, to vyházeli z oken.

První televarietní umělec z Tanvaldu

Za jednoho z prvních televizních umělců se dá považovat tehdy sedmnáctiletý Václav Bouška z Tanvaldu, který v jednom z prvních pokusných přenosů vystoupil jako televarietní umělec.

„Kamarád mě požádal, abych před kamerami vystoupil a spolu s ním zahrál na nějaký hudební nástroj. U Müllerů bylo postaveno provizorní pódium, okolo kterého bylo několik televizních kamer. Šel z nich obrovský žár. Pot z nás všech lil jako z konve. Jediné, co se mi z té události vybavuje, je to hrozné horko a také jak jsem se styděl, že hraji falešně, protože se mi rozladil nástroj,“ vzpomínal později na tuto událost pamětník.

Po vysílání v Tanvaldě se televize představila v květnu 1948 v Praze na Mezinárodní výstavě rozhlasu. Kamera stála vedle Veletržního paláce a přenášela obraz do provizorního pavilonu.

Poté tanvaldská skupina televizních techniků zajišťovala v červenci téhož roku přenos z XI. všesokolského sletu. Toto vysílání bylo zachyceno až na rozhledně Štěpánce nedaleko Tanvaldu.

Dnes první vysílání televize v Československu připomíná pamětní deska na budově tanvaldského soudu. „Restaurace U Müllerů už dneska neexistuje a málokdo by do těch míst přišel,“ tvrdí Michal Bartoš.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Festival Mácháč 2008
Na návštěvníky party u Mácháče dohlídnou policisté, vyzbrojí se samopaly

Tisíce návštěvníků zamíří o víkendu na taneční technoparty Mácháč 2017. Akci budou provázet i zvýšená bezpečnostní opatření. Kromě tanečníků sem proto dorazí i...  celý článek

Rostislav Polášek se snaží tým rychle doplnit o zkušené lékaře. Zatím ale...
Liberecké nemocnici chybějí kardiologové, na pomoc jezdí lékaři z Prahy

Nemocnici v Liberci chybějí kardiologové. O nemocné se sem jezdí proto starat lékaři z Prahy. I přesto ale musejí některé pacienty záchranáři převážet do...  celý článek

Paddy Kelly při sobotním koncertu v Sedmihorkách v Českém ráji.
Hvězda Kelly Family uctila v Českém ráji oběti teroru z Barcelony

Paddy Kelly, lídr kdysi hvězdných Kelly Family, koncertoval v noci na neděli v Českém ráji. A došlo i na pietu za oběti teroristického útoku v Barceloně.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.