„Výroba tepla pro město, založená na spalovně, by měla logiku pouze tehdy, pokud by jeho cena odpovídala ceně z plynové kotelny, jaké jsou například v Turnově,“ říká Zámečník. „ Jinak by dodávky tepla ze spalovny neměly respekt veřejnosti a ani právo na další existenci. Vždyť spalovna se před necelými dvaceti lety stavěla s argumentem, že přispěje dodávkám levnějšího tepla pro Liberec.“
Spalovna komunálních odpadů dokáže vyrobit teplo pro 17 tisíc domácností a nedaleká teplárna s ní spolupracuje. Radnice vlastní třicet procent akcií teplárny.
„V Liberci je zastaralá soustava rozvodů tepla a nejdražší teplo v celém Česku,“ tvrdí Zámečník. „Ještě donedávna mělo město jasno, kudy vede cesta k levnějšímu teplu - tedy přes odklon od centrálního vytápění v okrajových částech Liberce, spojený s modernizaci rozvodů tepla.“
Podle Zámečníka se ceny teplárny promítají do rozpočtů jedné třetiny libereckých domácností.
„Dohromady vydají za teplo skoro půl miliardy korun ročně,“ upozorňuje Zámečník. „V některých částech Liberce platí lidé za jeden gigajoule více než devět set korun, zatímco v Turnově asi o tři sta padesát korun méně. Není žádný důvod, proč by stejnou cena tepla nemohla být i po celém Liberci.“
Zámečník varuje před snahami o zachování systému centrálního vytápění města v současném rozsahu. „Současné vedení radnice (ANO a Změna) sice něco takového popírá, ale nová koncepce dodávek tepla do Liberce nevzniká průhledně a pod dohledem veřejnosti,“ podotýká Zámečník. „Rodí se v utajení a pravděpodobně kdesi v představenstvech firem, zainteresovaných na dodávkách tepla do domácností.“
Je to jinak, brání se člen představenstva ze Změny
Ondřej Petrovský, člen představenstva teplárny za Změnu, proti Zámečníkovým slovům protestuje.
„Pan Zámečník komentuje situaci starou čtyři roky, kdy vznikl a existoval nějaký projekt,“ konstatuje Petrovský. „Dnes je však projekt zcela nový a stále na něm usilovně pracujeme. Podrobně ho představíme v červnu. Teplárna o našich krocích průběžně informuje obyvatele města. Nic ještě není rozhodnuto a koncepci teplárenství v Liberci musí schválit městské zastupitelstvo.“
Petrovský si myslí, že mezi výrobou tepla v Liberci a v Turnově existují rozdíly. „Turnovská cena pět set padesát korun za gigajoule, uváděná panem Zámečníkem, je navíc bez daně z přidané hodnoty, zatímco liberecká cena přes devět set korun ji obsahuje,“ prohlašuje Petrovský. Cena tepla s daní dělá v Turnově necelých 640 korun.
Zámečník považuje za nejlepší energetickou koncepci plošnou plynofikaci Liberce. Plyn obstarává již nyní teplo pro 22 tisíc libereckých domácností - tedy skoro pro polovinu města.
Zhruba šestnáct tisíc domácností využívá centrální zásobování teplem a zbylých šest tisíc tři sta domácností vyhřívá elektrická energie, tepelná čerpadla, tuhá či kapalná paliva nebo solární panely a další obnovitelné zdroje energií.
„Územní plán počítá v Liberci s plošnou plynofikací, což by znamenalo odpojení zhruba šesti tisíc domácností od parovodů teplárny,“ poznamenává Zámečník. „Přestali by na ní být závislí lidé ve čtvrtích Pavlovice, Ruprechtice, Růžodol a Starý Harcov. Počet domácností napojených na plyn by v Liberci vzrostl na dvacet osm tisíc. U teplárny by jich zůstalo zhruba jedenáct tisíc.“
Díky třídění bude odpadů v Liberci ubývat Co by to znamenalo pro libereckou spalovnu odpadů?
„Teď se tam spaluje přibližně sto tisíc tun komunálních odpadů ročně,“ uvádí Zámečník. „Jen okolo třiceti procent pochází z libereckých domácností, dalších sedmdesát procent směřuje do spalovny z jiných míst. Díky třídění bude odpadů v Liberci ubývat. Je otázkou, jestli pak do města poproudí stále více a více kamionů s odpadem odjinud. A když ano, tak komu ku prospěchu.“
