Zatím se alespoň zdá, že se historicky cenný industriální komplex vyhne rozsáhlému bourání. To úřady povolily už před pěti lety. Stavební rozhodnutí platí až do března příštího roku a podle něj může jít k zemi střední část areálu. Padla by tak třeba pozdně barokní manufaktura Bergerova domu.
„Po posledním jednání s památkáři jsme se dohodli, že bychom se bourání rádi vyhnuli a pokusili se budovy opravit. Je to ale otázka peněz a dalšího využití. Oboje teď hledáme a jednáme s případnými zájemci. Potíž je jen s tím, že banky nechtějí dávat dlouhodobé úvěry,“ zmínil za firmu Mo-ve-re, která komplex vlastní, Josef Semrád.
Případné opravy by podle něj bylo zapotřebí rozdělit do pěti etap. Postupně by se opravily industriální i bytové části. Podle odhadu by to ale mohlo stát až čtyři sta milionů korun.
„Bydlení se nabízí v přilehlých vilách, ve věžích by zase mohly být loftové byty. To vše by mohly doplnit služby, restaurace, kavárny nebo obchody. Územní plán ale umožňuje třeba i drobnou výrobu,“ nastínil Josef Semrád.
I když je podle něj trh v Liberci zasycen byty i obchody, záměr stavby rezidence Kristiánov by podle něj zájemce našel.
„Komplex je ve velmi dobrém místě v centru. Navržen je také zajímavě. Investoři by se určitě objevili, musíme ale opravit aspoň část, aby bylo co ukázat. Současné ruiny každého spíš odradí.“
Vyklízení areálu a dílčí bourání socialistických přístaveb už začalo. Zároveň běží i stavebně historický průzkum pěti nejstarších domů v ulici 8. března.
I když nejde o památkově chráněné stavby, mají historickou hodnotu. Patrně nejzajímavější je bývalá nejstarší liberecká manufaktura ze závěru 18. století, takzvaný Bergerův dům.
„Bourání by způsobilo nenávratné škody“
„Bourat připomínky industriální architektury by byla velká škoda. Pokud ale bude platit dohoda s investorem a demolice se budou týkat jen přístaveb ze sedmdesátých let minulého století a mladších, nemáme s nimi problém. Situace teď vypadá rozhodně lépe než vypadala v minulém roce, kdy se počítalo s demolicí vnitřní části,“ uvedla Alena Řičánková z Národního památkového ústavu.
Také člen Rady městských architektů Radim Kousal před časem upozornil na nenávratné škody, které by bourání způsobilo. „Celý komplex má vyšší hodnotu než jenom jako stavební pozemek,“ zmínil architekt Kousal.
Je přesvědčen o tom, že je potřeba nabídnout něco jiného, co by areál oživilo a co by oslovilo zájemce.
„Optimální řešení je přeměna industriálního areálu na luxusní rezidenční obytný komplex s loftovými byty a ateliéry v těsném sousedství zámku, banky a centra města. Měl by mít parkoviště, služby, restaurace i přinést pracovní místa.“
I když jde o soukromý projekt, vedení města by rádo s investorem spolupracovalo.
„Vítám zájem majitelů objektů současný stav řešit, protože dlouhodobě chátrají. Zároveň se jedná o historicky i architektonicky zajímavý areál. Proto uvítáme užší spolupráci, aby výsledný projekt zohledňoval také zájmy města a jeho obyvatel,“ řekla náměstkyně primátora Karolína Hrbková.
