Zatímco v minulém století věhlas města do světa vytrubovaly šperky z bižuterie a um místních sklářů, o století později mu největší reklamu takřka po celé zeměkouli dělají Slavíkem pořádané závody v extrémní cyklistice – JBC 4x Revelations. V těchto dnech se akce na sjezdovce na Dobré Vodě koná již po páté.
„Za těch pět let se nám podařilo vytvořit událost, na kterou nejenže chodí půlka Jablonce, ale nejlepší jezdci z celého světa o ní hovoří jako o nejlepším počinu z celé sezony. Díky tomu dnes po celém světě vychvalují jabloneckou přehradu, české pivo a jídlo,“ říká Tomáš Slavík.
Kdo z Jablonečanů by před pěti lety řekl, že z poměrně zubem času poznamenaného areálu na Dobré Vodě vznikne něco, kam se každý rok v létě upne zrak sportovních médií a diváků z celého světa. Navíc když za to může rodák z Brna...
To asi málokdo. Má to však dva hlavní důvody. Ano, pocházím z Brna, ale v Jablonci mám přítelkyni. To je první důvod. A druhý je ten, že v Brně nejsou žádné pořádné kopce. Nikde jinde než tady jsem lepší kopec prostě nenašel a to jsem jich už viděl a sjezdil hodně. Tenhle kopec jsem si prostě zamiloval a rozhodl se, že na něm udělám první fourcrossovou trať v Česku a dotáhnu sem světovou elitu v tomhle sportu.
To se podařilo. Přesto bylo ještě něco dalšího, co vás před pěti lety nakoplo k tomuto plánu?
Byl jsem přesvědčen, že organizátoři závodů ve světě to nedělají správně. Prostě se odjel závod a tím to bylo skončené, nic víc, i když se jednalo třeba o světový pohár. Já chtěl trochu show. Proto děláme tenhle koncept – velkou show s bohatým doprovodným programem. Tak, aby si lidi každou vteřinu na kopci užívali, aby se neodjela jedna jízda a pak půlhodiny pauza a nic se nedělo. Chtěli jsme, aby si návštěvníci užili co nejvíc zábavy, že až budou odcházet, řekli si: ty jo, to bylo, sakra, dobrý. Dneska už to není akce jen o sportu, i když ten tam samozřejmě stále hraje a bude hrát hlavní roli, ale je to velká společenská událost.
Tomáš Slavík u proslulé překážky.
Nejenom Jablonec ale vlastně i samotný fourcross je dnes díky vaší akci na Dobré Vodě proslaven po celé zeměkouli. Mýlím se, když se domnívám, že za to mohl také biker Michal Maroši? Ten tady na kopci při prvním ročníku závodů v roce 2013 vystřihl parádní trik při předjíždění. Video s jeho kouskem viděly doteď na internetu desítky milionů lidí.
Je tomu tak. Ten Marošiho trik, to byl zásadní okamžik. Jak již bylo zmíněno, nepomohl propagovat jen Jablonec, ale také náš sport. Ten se díky tomu dostal do médií, kam by se v takhle masovém měřítku asi nikdy nedostal. My jsme měli bohudík, nebo bohužel, jak se to vezme, několik podobných věcí, které nám pomohly. Kromě Marošiho triku to byl i hrozivě vypadající pád Rakušana Hannese Slavika o rok později, který také obletěl celý svět. Přestřelil skok, letěl snad dvacet metrů a dopadl na hlavu. Přiletěl sem vrtulník. Jezdci se však nic nestalo a druhý den šel z nemocnice domů. I tohle jsou věci, ač na hraně, které nám pomohly.
Tomáši, znáte ty nejlepší fourcrossové jezdce světa, vozíte je do Jablonce. Co vůbec o městě říkají?
Pějí jen samou chválu. Pro ně jsou závody v Jablonci vedle světového šampionátu vrcholem sezony. Jablonec je pro ně místem, kam vždycky musí dorazit. Nebojím se říci, že jsou z města úplně „odvaření“. Někdo je zpočátku třeba trochu skeptický, má nějakou představu o Česku, ne vždy pozitivní, a pak ho najednou vidím, jak si spokojeně kráčí kolem přehrady. Kromě vodní nádrže určitě jezdci vychvalují také české pivo a jídlo a hlavně báječnou atmosféru, která tady na kopci je. Oni tady totiž nejsou bráni jako sportovci, ale jako superstars či rockové hvězdy.
Letos se jede pátý ročník JBC 4x Revelations, byl jste u toho prvního. Když se ohlédnete nazpátek a pak se podíváte opět dopředu. Co se změnilo?
U těch prvních, řekněme dvou ročníků, jsem si chtěl vším sám projít, abych věděl, jak věci fungují, co všechno pořádání závodů světového významu obnáší, od shánění sponzorů přes technické zázemí až po samotnou realizaci. Ty první dva ročníky to bylo fakt dřina, opravdu těžké. To mi v kapse nonstop zvonil telefon. Ne, že by nezvonil ani teď, ale teď už si můžu dovolit větší luxus. V sobotu ráno před hlavním závodem odevzdávám vypnutý telefon a neexistuji. Soustředím se jen na svoji jízdu. Je to super, je to přesně to, čeho jsem chtěl dosáhnout. Dřív jsem všude pořád lítal, všechno hrotil. Dneska už celý tým funguje nezávisle na mně. Každý ví přesně, co má dělat.
Jak velký byl ten tým na začátku a jak rozsáhlý je nyní?
Na počátku nás tady bylo něco kolem patnácti. Teď je nás na kopci v den hlavního závodu takových 120.
Kromě fourcrossu jste do Jablonce dotáhl také hudební festival JBC fest. Pokusů tady bylo v minulosti několik, ale letní hudební přehlídky často měly jen jepičí život. Proč vedle adrenalinové cyklistiky i hudba?
Když jsme začali dělat JBC 4x Revelations, tak jsme slýchali skvělé ohlasy na večerní hudební program. Někdy po třetím ročníku jsme zjistili, že hudební vložka začíná převyšovat nad tou sportovní částí. A to jsem nechtěl. Takže jsme to zasekli na tom, jak je to dneska, a řekli si, že hudbě se budeme věnovat samostatně. Máme za sebou druhý ročník festivalu a myslím si, že devadesát procent ohlasů na něj jsou kladné. Přivezli jsme sem poměrně dobré kapely a udělali něco, co tady chybělo. Proto v tom budeme pokračovat.
Na kopci připravujete závody již nějakých deset dní. Červencové počasí se letos změnilo tak trochu na vrtkavé aprílové. Komplikuje vám to přípravy?
No, trochu s tím zamíchalo. Nedávné přívalové deště nám spláchly všechno, co jsme na trati vybudovali. Ale nadechli jsme se a jdeme do toho znovu. V sobotu budeme připraveni.
