Tu koncem roku doručili na libereckou radnici. Podepsalo se pod ni 326 lidí a jedenáct firem.
„Vadí nám hlavně zápach, který je cítit v širokém okolí. Nelze větrat v kancelářích, používat zahradu, sušit venku prádlo,“ konstatoval František Chlum z petičního výboru.
Místním se nelíbí ani hluk a otřesy, ke kterým dochází při posunování vagonů po vlečce. Tu firma využívá společně se sousední společností Ferona.
„Vagony se posouvají tak dvakrát denně a kvůli tomu je pak neprůjezdná ulice Václavská, která vede k rodinným domům. Přitom to je jediný příjezd pro lidi, kteří tu bydlí, ale třeba i pro záchranáře,“ doplnil Chlum.
Generální ředitel a jednatel firmy Temperatior Michal Fišer se ale obviněním brání. Naopak považuje stížnosti místních za šikanu.
„Opakovaně, na udání, k nám vyjížděly hasičské vozy s tím, že tu porušujeme normy a vypouštíme do ovzduší nebezpečné látky. Byli tu takhle už třikrát, hasiči s policií a zdravotní technikou a pokaždé zjistili, že se tu nic neděje. Už jsme kvůli tomu podali i trestní oznámení na neznámého pachatele,“ prohlásil ředitel.
Podle něj si obyvatelé stěžují neoprávněně. Firma prý pracuje na zlepšení, nainstalovala ve spolupráci s inspekcí životního prostředí nové technologie, například lapače pachů i neutralizace, instalovaný má i dospal, do něhož se zápachy odsávají.
„Za posledních dvanáct měsíců jsme do těchto technologií velmi investovali, chování lidí, kteří okolo bydlí, není vůči nám úplně fér,“ dodal Michal Fišer.
Také provoz vlečky se prý firma snažila omezit. „Jezdí jen ve všední dny a ve večerních hodinách stojí. A omezili jsme i provoz kamionů, ten se zastaví ve dvaadvacet hodin.“
Místní upozorňují rovněž na znečištěný Doubský potok, který teče i přes pozemky firmy.
„Potok načas ožil, ale už je to zase mrtvá voda“
„Po roce 1989, kdy se tady uzavřely sklady pohonných hmot společnosti Benzina, se v něm zase začal obnovovat život. V potoce se objevily ryby, kachny a dokonce i volavky. Jenže za poslední dva roky se z něj stal mrtvý potok. Objevují se v tu mastné fleky, povlaky i pěna, které má pravděpodobně na svědomí provoz společnosti Temperatior,“ zlobí se František Chlum.
Ředitel firmy se proti tomu ostře ohradil. Společnost zpracovává živočišné tuky, které jsou prý naopak pro ryby potravou. „Naše výroba je ekologická, nepoužívá žádnou chemii. Jenže Benzina tu skladovala ropné látky a půda je na některých místech kontaminovaná, stále tu jsou i vrty. Pokud se do potoka dostávají jedovaté látky, tak z našeho provozu to rozhodně není,“ odmítá obvinění Fišer.
Ve firmě už podnikla kontroly také liberecká pobočka České inspekce životního prostředí. Podle její ředitelky Hany Kolářové provedli celkem čtrnáct místních šetření.
„Řešíme to od prvních podnětů lidí, které začaly přicházet zhruba v květnu loňského roku. Zjišťovali jsme zdroj nejvyššího zápachu a zda není porušován zákon. Podmínky integrovaného povolení sice splňují, to ale neznamená, že tam zápach není,“ prohlásila ředitelka.
Inspektoři oměřili i emise a zjistili, že se v nich nevyskytují žádné zdravotně závadné látky.
„Měřili jsme i pachy a na základě toho vyvolali jednání s krajským úřadem, který je povolovacím orgánem a může změnit integrované povolení firmy. V něm bude dané, jak mají pach omezit, například jej vést přes dopalovací zařízení, používat látku, která pachy zachytí. Tím pádem my pak můžeme tyto úpravy kontrolovat a vyžadovat,“ dodala ředitelka.
Inspekce se zaměřila i na Doubský potok, tam ale podle Kolářové nic nezákonného nezjistila.
Firma Temperatior sídlí v Kociánově ulici od roku 2008 a zpočátku vyráběla biopaliva z řepky. V roce 2009 se technologie přeměnila na zpracování kafilerních tuků, z nichž se vyrábí příměs do bionafty.
„Byli jsme rádi, když jsme se zbavili Benziny a teď už pět let žijeme v zápachu. Smrdí to jako siláž, nakysle, nedá se větrat a jak byla v létě ta velká vedra, tak to bylo peklo,“ přiblížila Jana Rousová, která bydlí nedaleko továrny. „Slibují, že tam dají nové filtry, ale nic se neděje. Tak jsme zkusili alespoň sepsat petici, ale nemyslím, že nám to k něčemu bude,“ říká rezignovaně.
Město Liberec, kam se lidé obrátili s prosbou o pomoc, toho prý moc dělat nemůže.
„Sama bydlím kousek odtamtud a vím, jak to tam smrdí, ale jestliže nebude mít firma vůli zápach sama odstranit, my s tím moc nezmůžeme,“ konstatovala Karolína Hrbková, náměstkyně primátora.
Její koaliční kolega Tomáš Kysela už se prý o celou věc začal zajímat. „Existují profesionální firmy, které umějí změřit zápach a jsou i možnosti, jak provoz takříkajíc odsmradit. Taková továrna nemá v těchto místech co dělat, bohužel historicky tam podobný provoz byl. Uvidíme, co se s tím dá dělat, chci vyvolat jednání s ředitelem,“ uzavřel náměstek Kysela.
