To je třeba případ Zásady na Jablonecku.
„Kvůli tomu, že se turisté stahují hlavně do Jizerských hor, tak málokdo už pak sejde pod Černostudniční hřeben, a to je škoda. Je tu spousta malebných míst a myslím, že zájem turistů by uvítali i místní, nedávno se tu otevřel i pivovar,“ uvedla starostka obce Zásada Andrea Princová.
Ona sama by směrovala kroky turistů především ke kapli sv. Prokopa, která je druhou největší v České republice a rozhodně stojí za návštěvu. Podobných koutů je ale celá řada.
Popelkou zůstává třeba Frýdlantsko, přitom pro turisty skýtá velké množství zážitků. Ideální je hlavně pro rodinnou cyklistiku, fenoménem jsou i několikakilometrové aleje.
„Chceme nasměrovat turisty také východním směrem podél Černostudničního hřbetu. Posílí se i postavení Nového Města pod Smrkem jako centra zimní i letní turistiky. Navíc by mělo daleko více těžit z vazby na dynamicky se rozvíjející polské lázeňské město Świeradów-Zdrój,“ upřesnil Jindřich Felcman z oddělení územního plánování krajského úřadu v Liberci.
O některých místech se málo ví, i když jsou zajímavá
Podle Jiřího Huška, šéfa Chráněné krajinné oblasti Jizerských hor, ale není cílem krajského plánu přivést turisty do klidných oblastí hor, ale spíše je nasměrovat na lokality, které nejsou v takové oblibě, a o nichž lidé málo ví.
Kromě toho, že se uleví přetíženým místům, prospěch by z turistů mohli mít především místní lidé. „Krásná příroda je například okolo řeky Smědé, za vidění stojí i meandry pod Frýdlantem, nebo rybníky, třeba Dubák. Navíc například krajinářské výhledy ze Zásady nabízejí pohled na kopce v Českém ráji, Kozákov či Krkonoše, vzhledem k zalesňování Jizerek už je takových možností málo,“ upozornil Hušek.
Turisticky značených tras je dostatek, jen je otázkou dobrého marketingu a propagace nalákat návštěvníky i jinam. Důležité je prý odlehčit náhorní plošině a příliš nezatěžovat ani Severní svahy.
Na návaly turistů upozornilo sčítání
„Občasné návaly v centrálních nástupních místech, zejména v Bedřichově a v Janově nad Nisou znepříjemňovaly návštěvníkům hor rekreační zážitek a zároveň ohrožovaly to, co dělá hory atraktivní, a to je příroda,“ vysvětlila Kateřina Lauermannová, vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu.
Na to, že je turistů v některých místech v Jizerských horách moc, upozorňovalo sčítání, s kterým před lety začaly některé obecně prospěšné společnosti. Čidla se objevila na hrázi Josefodolské přehrady a na Holubníku.
„Zjistila, že třeba k přehradě zamířilo za rok až sto osmdesát tisíc lidí. Také my měříme pohyb turistů na několika místech v horách, například na Čihadlech, kam zavítá přes tisíc návštěvníků denně,“ zmínil šéf CHKO Jizerské hory.
Krajský plán se zabývá i budoucími stavbami v horách. V těch nejcennějších oblastech si lidé žádné nové domy nebo dokonce apartmány nepostaví. „Zkušenosti ze Špindlerova Mlýna či Harrachova nás naučily, že tento druh rozvoje obcím nijak neprospívá a jen zatěžuje atraktivní horské prostředí,“ dodal Felcman.
