Skály v Českém ráji (Ilustrační snímek)

Skály v Českém ráji (Ilustrační snímek)

Výstava v Turnově odhaluje počátky lezení v Českém ráji

  • 1
Počátky lezení na pískovcích u Turnova přibližuje výstava Jistíš mě? v turnovském Muzeu Českého ráje. Jeho historie tu sahá téměř sto let zpátky. Časem by tu měla vzniknout i stálá expozice tohoto sportovního fenoménu. Ze Skaláku a vůbec z Českého ráje se časem stala líheň světově uznávaných horolezců.

"Výstava přestavuje horolezectví v našem regionu, od jeho počátků, které jsou spojené s německými horolezci," představil výstavu David Marek, který expozici připravil spolu s Andreou Kulíškovou.

Podle Marka počátky horolezectví v regionu sahají do doby po skončení první světové války. "Můžeme mluvit o přelomu desátých a dvacátých let. Čeští kluci vzešlí vlastně ze skauta okukují lidi, co lezou na skály a neloví tam kavky a nevybírají hnízda, ale lezou jen tak ze sportu," doplnil autor výstavy.

Jistíš mě?

Výstava o horolezectví v Českém ráji v galerii Muzea Českého ráje v Turnově. Potrvá do 30. září.
Výstava zachycuje historii pískovcového lezení v Českém ráji, ze Skaláku vzešla řada světově úspěšných expedic a jedinců, od první české úspěšné himalájské expedice na Annapúrnu IV v roce 1969 (na výstavě připomíná autentický stan) po Josefa Rakoncaje.
Ve vitrínách jsou původní horolezecké pomůcky či jejich náhražky z období komunismu.

V třicátých letech již Český ráj opanovali čeští lezci. Tento lezecký pravěk připomínají nejen texty na panelech, ale i řada dochovaných předmětů, třeba kovárna, tedy věci potřebné k prvovýstupu na pískovcových skalách.

Zatímco dnes stačí akuvrtačka, pár kruhů, tedy jistících prostředků ukotvovaných do skal, a stavební tmel, dříve lezci s sebou táhli dvacetikilogramové bagáže s kladivem, majzlíkem, rourákem, železnými kruhy, olovem a temováky na jejich utěsnění a cementem na zamazání.

Pomůcky se kopírovaly i vymýšlely nové

"Nechyběla ani vrcholová knížka, kde se cesta popsala. Vrcholové knížky jsou vůbec hezkým zdrojem informací, každý lezec se tam zapsal - kdy a s kým tam lezl, třeba i jaké bylo počasí, jak se mu lezlo. Jedna vitrína ukazuje sbírku vrcholových knížek, od 20. let, záznamy jsou ještě německé, skály tam mají ještě jiná jména, než jsou známá v současnosti," přiblížil Marek další exponáty.

Velká část výstavy u mladých lezců vzbudí zřejmě úsměvy. Představuje totiž i horolezecké pomůcky z doby komunismu, tedy 'urob si sám'.

"To jsou raritní věci z období, kdy na našem trhu nic nebylo, vše se dělalo doma na koleně nebo načerno ve fabrikách," popsal horolezec Vladimír Procházka u vitrín, kde v dolní části je západní vybavení a v horní domácí náhražky.

Lezecké boty v šedesátých letech nahrazovaly dámské bačkůrky, později kopačky, kterým se uřezaly špunty a na podrážku se nalepila mechovka nebo guma. Horolezecké helmy pro vysokohorské lezení nahrazovaly třeba hornické nebo motocyklové helmy. Vlastní výroby byly karabiny, oka, skoby, prakticky vše potřebné včetně úvazků.

"Kromě kopírování západních vzorů se tady vymýšlely pomůcky úplně nové. Jsou věci, které svět od těch našich okopíroval až po letech," podotkl Procházka. Jako příklad uvedl friendy, mechanické jistící prostředky, které se po vložení do pukliny roztáhnou.