Vězni v továrně rozebírají staré pračky a ledničky.

Vězni v továrně rozebírají staré pračky a ledničky. | foto: Tomáš Lánský, MAFRA

Tvrdá práce v továrně je pro vězně z Ralska odměna, chválí si je i firma

  • 23
Do firmy Praktik system ve Stráži pod Ralskem jezdí za prací několik desítek odsouzených. Osm hodin tu rozebírají staré ledničky nebo pračky. Dřinu si vězni pochvalují, je pro ně odměnou.

Sedmdesát mužů v jasně žlutých vestách a montérkách projíždí v autobuse za brány firmy Praktik system ve Stráži pod Ralskem. Čeká je osmihodinové rozebírání starých ledniček nebo praček.

Práce žádný med, ale v jejich situaci jde o dar z nebes. Ti muži jsou totiž zpravidla lupiči, násilníci a zloději, kteří si odpykávají tresty v nedaleké věznici.

„Já sedím už podruhé,“ odpovídá vyhýbavě sotva třicetiletý Marcel, zatímco mozolnatýma rukama vytrhává rezavý buben z dosloužilé tatramatky. Za co, to prozradit nechce.

Špitne jen, že z původního pět a půl roku dlouhého trestu mu zbývá odkroutit ještě dvanáct měsíců. Vzhledem k výši jeho trestu asi nešlo o banální krádež. Ale to vám ve věznici nikdo nepřizná. Tam jsou podle svých slov téměř všichni nevinní.

„Ve věznici se o nás starají, tam je to nalajnované od rána do večera. Takže když můžu na osm hodin denně vypadnout, tak jsem šťastný. Pro mě je to vlastně odměna,“ rozpovídává se Marcel.

Spolu s ním na lince pracuje parta dalších šesti vězňů. A o místnost dál další desítky. Kdyby člověk nahlédl do jejich záznamů, našel by tam loupežná přepadení, loupeže a krádeže, zkrátka majetkovou trestnou činnost. Všichni se ale jednou vrátí do života.

Chlapi jako hora umí fyzicky máknout

Právě možnost pracovat je pro ně pojítkem se světem „tam venku“ a také způsobem, jak si udržet nějaké návyky. A vězni to dobře vědí, proto této výsady nezneužívají.

„Jak vidíte, jsou to vesměs chlapi jako hora. Umějí fyzicky máknout, mají sílu a výdrž. Normální člověk by v tomhle provozu dlouho nevydržel,“ přitakává vedoucí výroby v Praktik systemu Petr Vrána.

Vězňům tu dělá mistra a zná je do jednoho. Jediné, co nezná a znát nesmí, je zločin, který spáchali. Platí tu totiž takové pravidlo, že vězni se nemají s ničím svěřovat a totéž platí i opačně. Co kdyby se někomu z civilů některého vězně zželelo? Takhle mezi zaměstnanci a pracujícími vězni panují nevyřčené otazníky, které brání sblížení.

„Rozdíl mezi vězněm a normálním pracovníkem ale nepoznáte. Oni jsou možná vzhledově drsní, ale tady se chovají jako beránci. Nikdy odtud nikdo neutekl. Víte, že ani nepamatuju, že by se někdo z nich popral?“ zamýšlí se Vrána.

Vězni jsou pro firmu výhodní

Zaměstnávat vězně je pro firmu výhodné. Nemusí jim platit tolik jako běžným zaměstnancům a není problém s fluktuací. Pokud některý z vězňů onemocní, věznice za něj pošle náhradu. Výhodné je to i pro samotnou věznici. Z platu vězňům strhává peníze za jejich pobyt za mřížemi. Zároveň je tím připravuje na život venku.

„Kdo z vězňů pracuje, je zvýhodněn. Dokládá tím svůj kladný vztah k výkonu trestu. Má pak nárok třeba na delší návštěvy, častěji se dostane na vycházku nebo k přerušení trestu. A za kapesné, co vydělá, si pak může koupit třeba čokoládu nebo knížku, tedy věci, které by jinak nedostal,“ líčí ředitel věznice ve Stráži pod Ralskem Ladislav Blahník.

V současné době tu z celkem 860 vězňů 460 pracuje. Dělají nejen v Praktik systemu, ale najímá si je třeba jedna liberecká pekárna, dělají pomocné práce ve sklárnách nebo při výrobě krmiva pro psy.

„Naším cílem samozřejmě je, aby pracovali všichni vězni. U některých to nejde ze zdravotních důvodů, jiní zase nesplňují bezpečnostní důvody. Také nejde spolupracovat s jakoukoliv firmou, vězni dělají převážně hrubé a základní práce,“ upřesnil ředitel.

Vězni ve Stráži pod Ralskem mohou také včelařit, loni ředitelství věznice otevřelo malou zahrádku se čtyřmi úly. Odsouzený Marcel tam dochází také. Čas ve výkonu trestu mu pak lépe utíká.

„Když se to sejde všechno dohromady, tak jsem třeba celý den mimo věznici. Jsem za to vděčný,“ loučí se mladý uvězněný muž.