"Už jsou označeny trasy kolem Křižanského sedla a vlastně po celém úbočí Ještědského hřebenu. Chybí asi pět kilometrů trasy. Ty bych chtěl označit nejpozději do začátku letních prázdnin," řekl značkář z Klubu českých turistů Miroslav Těšina.
K poutnímu místu je to z Česka okolo tří tisíc kilometrů, jít lze ale i jen část cesty.
"Středověký poutník se na pouť vydával ke hrobu svatého Jakuba z náboženského důvodu. Pouť pro něj byla výrazem živé víry, zbožnosti a pokání, prostředkem k očištění. Dnes se na tuto cestu lidé vydávají z mnoha různých důvodů a pohnutek. Někdo vnímá pouť jako zajímavou turistickou trasu, na níž může obdivovat proměňující se krajinu a přírodu," uvedl Jan Bím z organizace Ultreia, která poutníky na cestách provází.
Problémem je nedostatek ubytoven na cestě
Každý poutník má s sebou takzvaný Credencial, malou knížečku, do které dostává razítka v kostelích při cestě nebo v ubytovnách, kde přespává. Credencial se kupuje přímo v ubytovnách nebo poutnických kancelářích ve významných místech trasy.
"Od té doby, co zde vede Svatojakubská stezka, tak tudy prochází nejen poutníci z Česka, ale také z Polska a Německa," uvedl například farář Miroslav Maňásek z kostela v Letařovicích u Českého Dubu, které poutníci při cestě navštěvují.
Ubytoven pro poutníky však v Libereckém kraji mnoho není, v Německu je situace lepší. V Žitavě například příští rok otevře Domek pro poutníky zbudovaný z unikátního podstávkového domu z 15. století.
"Při opravách používáme původní stavební materiály, jako byly například vnitřní jílové omítky. Uvnitř však bude nejnovější technologie. Například chceme Dům pro poutníky vytápět geotermálním čerpadlem z hloubky sta metrů. Topná tělesa pak budou schovaná přímo v omítce," řekl architekt Knut Wolf.
