Zatímco náměstí a 40 nejdůležitějších ulic v Liberci se přejmenovalo už 1. dubna 1990, na mnohé malé ulice se zapomnělo.
A tak stále najdeme v Hanychově například ulici Sverdlovskou.
Málokdo si dnes vzpomene, že Sverdlovsk byl kdysi ruský Jekatěrinburg, který bolševici přejmenovali po svém vůdci Jakovu Sverdlovovi. Už v roce 1991 ale městu původní název vrátili. Do Liberce se to nejspíš nedoneslo.
Změnit budovatelské názvy ulic se však Liberec nechystá. Je s tím totiž moc práce a je to drahé. A nikomu se do toho už nechce.
„Historii ohýbali nacisté a po nich komunisté, my to dělat nebudeme. Není to na pořadu dne, máme důležitější věci na práci,“ říká liberecký primátor Tibor Batthyány.
Na dotaz, jestli by sám chtěl bydlet v ulici Mladé generace nebo Fučíkově, primátor odpovídá: „Název ulice by v tom rozhodování nehrál roli.“
Názvy ulic už jsou mezi lidmi vžité
Problém je, že názvy ulic jsou již mezi lidmi vžité, žádný masivní odpor proti jejich názvům se tedy nezvedne. Potvrdilo se to loni, když chtěli někteří občané přejmenovat ulici Moskevskou. Nepochodili. Část obyvatel Moskevské s tím nesouhlasila, a město se tedy rozhodlo název neměnit.
„V Moskevské ulici je 40 domů, sídlí zde 70 firem a dalších 120 zde udává svoji adresu. Náklady na přejmenování by neslo město a v případě této ulice by činily něco kolem dvou milionů. Musely by se nejen lidem vyměnit občanky, ale i přepisy adres firem, mapy a různé databáze,“ připomíná Lubor Franců, demograf a analytik odboru hlavního architekta Liberce.
Mluvčí liberecké radnice Jan Král připomíná, že přejmenování ulice by připadalo v úvahu jen tehdy, pokud by to navrhli sami občané.
„Město nic takového nebude iniciovat. Zabývali bychom se tím tehdy, pokud by s přejmenováním vyslovili souhlas všichni obyvatelé ulice. Například peticí,“ zdůrazňuje Jan Král.
Lidem nespokojeným s komunistickými názvy ulic tak nezbývá než přesvědčit ostatní, aby přejmenování od města žádali. Potom nejsou proti ani liberečtí politici.
Tomáš Kysela, náměstek primátora pro technickou správu majetku, by ale neměnil názvy bezhlavě. „Mělo by to být, pokud možno, bez politického podtextu. Revoluční - nemám problém. I samet byla revoluce. Rolnická - opět nemám problém. Rolník byl můj děda, i když z pohledu socialistické etapy byl kulak. Ruská? Před VŘSR velmi kulturní země. Voroněžská - nevím proč a co má Voroněž spojeného s nynějším Libercem. Spartakiádní a další - přežitek,“ sdělil Kysela.
S tím souhlasí i liberecký historik Ivan Rous. Tomu některé komunistické názvy ulic nevadí, jiné by vymazal.
„Principiálně mi některá jména ulic nejdou přes pysk. Avšak třeba název České mládeže je sice původem někde v 50. letech, ale v podstatě se to chytlo perfektně. Větší tragédie je kumulace dobových názvů. Pokud je na Králově háji pod sebou Kubánská, Stavbařů, Kosmonautů a Slovenského národního povstání, tak je to tragédie,“ myslí si Rous.
