Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Policie drží v Liberci běžence z Afghánistánu. Jsou mezi nimi i děti

  • 27
Devatenáct afghánských uprchlíků, mezi kterými je i několik dětí, zadržují v Liberci cizinečtí policisté. Uprchlická vlna vyvolává současně solidaritu - v Liberci se chystá sbírka určená zejména na děti v uprchlickém táboře v Bělé.

„Zahájili jsme s nimi správní řízení, protože se na území naší republiky zdržují neoprávněně. V současné době jsou v režimu zadržení. Zjišťujeme jejich totožnost,“ řekla mluvčí krajské policie Vlasta Suchánková.

Ve skupině je pět dětí ve věku od deseti měsíců do sedmnácti let. Mezi uprchlíky jsou i čtyři ženy. Zbytek tvoří muži.

Cizinečtí policisté už nyní vědí, že dvě děti cestují bez rodičů, u třetího ještě nemají jistotu.

Nicméně, policisté se už spojili se sociálně právním odborem ochrany dětí a jednají o tom, že by si děti převzal. „Jedná se o mladistvé ve věku šestnácti a sedmnácti let, tyto děti nemají žádné zákonné zástupce,“ upřesnila mluvčí Suchánková.

Vzhledem k tomu, že ve skupině je desetiměsíční dítě, policisté museli zakoupit plínky a jiné věci potřebné pro kojence. Hygienické potřeby jako jsou třeba kartáčky na zuby dostali všichni zadržení cizinci. Skupina po 48 hodinách zadržení s největší pravděpodobnost poputuje do některého z uprchlických táborů.

Liberecký spolek sbírá pro běžence ošacení

Kromě obav vyvolává nynější uprchlictví také solidaritu. Na nejbližší uprchlické zařízení v Bělé se zaměřil příležitostný liberecký spolek Jsme kamarádi. Chce pomoci hlavně stovce tamních dětí.

Ale nejen jim. Ve spolupráci s katolickými farnostmi rozjede od 7. do 13. září sbírku především šatstva. Dary lze přinášet na faru v Kostelní ulici naproti kostelu svatého Antonína, na faru v Ruprechticích nebo ve Vratislavicích.

„Uprchlíci nejvíc potřebují slušné teplé oblečení, ale i boty. Nejsou připraveni na zimu. Hezký dárek by byly i drobné školní pomůcky, maminky by potěšil balíček kávy, tatínky pytlík tabáku,“ řekl za spolek Pavel Eliáš.

Podle něj je smyslem akce nabídnout uprchlíkům drobnou radost na strastiplné cestě za lepším životem.

„Ti lidé utíkají před válkou, před zločinnými politiky, před bídou vlastní země. Přitom i náš národ býval v historii v podobných situacích. Třeba má sestra před třiceti lety utíkala přes Holandsko do USA. A největším zážitkem na té strastiplné cestě bylo to, když na ně byli lidé vlídní a nekoukali se na to, kdo jsou,“ přiblížil Eliáš.