Takzvaná via ferrata měla podle autorů projektu z Vodní brány turistům představit méně navštěvovanou oblast severní části Jizerských hor. Teď do tamních skal může jen úzká skupina lezců. Zajištěnou cestu by naopak zvládli i běžní turisté.
Jenže zajištěná cesta je naplánovaná v Národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny, v níž se ze zákona nesmí chodit mimo značené cesty. Jedná se také o evropsky významnou lokalitu a hnízdí v ní zvláště chránění sokol stěhovavý a sýc rousný.
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky proto sdružení nepovolila výjimku z ochranných podmínek národních přírodních rezervací. Argumentuje principem předběžné opatrnosti.
„Národní přírodní rezervace je nejpřísněji chráněné území ČR, navíc je v této části potvrzen výskyt zvláště chráněných druhů. Jejich životní podmínky by mohl zvýšený pohyb lidí na této trase narušit. Do prostředí zvláště chráněných druhů by navíc vstupovali mimo značenou a používanou cestu,“ uvedla Jana Mejzrová z CHKO Jizerské hory.
Sdružení se odvolá k ministerstvu
Členové sdružení teď zvažují odvolání k ministerstvu životního prostředí. Jsou přesvědčeni o tom, že by via ferrata přírodu nepoškozovala. Naopak by podle nich mohla u lidí budovat k přírodě vztah. Podobně už funguje via ferrata Kočičí kameny v katastru Bílého Potoka.
Nechtějí také připustit, aby vybraných padesát tisíc, které padly na studii o vlivu záměru na životní prostředí, přišly vniveč.
„Jsme povinováni lidem, obcím i firmám, co nás podpořili a poslali peníze. Studie, kterou nás donutila vypracovat CHKO, také nezjistila, že by došlo k poškození přírody,“ řekl horolezec a člen spolku Vodní brána Vladislav Hanzl.
Co je via ferrataZajištěná cesta nazývaná také jako feráta (ferrata), podle italského označení via ferrata, časté je také německé označení Klettersteig, je cesta v náročném horském terénu, která je vybavená jisticími fixními lany, železnými stupačkami, případně dalšími umělými pomůckami. Cílem takových úprav je zvýšení bezpečnosti procházejících osob a zpřístupnění terénu i návštěvníkům, kteří nemají zkušenosti s náročnými horolezeckými výstupy. |
Spolek v roce 2013 vybudoval úspěšnou via ferratu Vodní brána u Semil. Slezly ji už tisíce lidí.
Zajištěnou cestu na Frýdlantské cimbuří do výšky 900 metrů by sdružení Vodní brána vybudovalo díky sponzorským darům. Počítalo se s délkou trasy 450 metrů, lezci by překonali převýšení 150 metrů. Projekt podporovaly i přilehlé obce.
Sokol? Neférový argument
Autoři počítali s maximální ohleduplností k hnízdícímu sokolu. Na skálu by se mohlo jen od srpna do konce října.
„Když před dvěma lety na vrcholu cimbuří zahnízdil sokol, ochranáři zavřeli terény pro horolezce, ale přímo na vrchol s vyhlídkou mohli turisté dál chodit a byli třicet metrů od hnízda. Ani tam nebylo žádné upozornění. Sokol je podle mě neférový argument,“ domnívá se předseda občanského sdružení Vodní brána Martin „Čokař“ Marek.
„Největší problém vidím v tom, že by stezka byla úspěšná. Bohužel ji nechtějí vybudovat úředníci s podporou evropských fondů,“ myslí si Marek.
Ač jde jen o odhad, počítalo se s tím, že by via ferratou ročně prošla tisícovka lidí. Podle ochranářů by se provoz na skalách zvýšil až osmkrát. To podle závěrů představuje pro rezervaci významné riziko.
„Klasičtí horolezci se v tamních terénech běžně s výjimkou pohybují. Navíc po celém území mimo vyznačené cesty. Kdežto my bychom šli stále stejnou cestou po skále. Nechápeme, proč by tu krásu měla vidět jen skupina vyvolených,“ míní Vladislav Hanzl.
„Běžní turisté mohou jít po historické značené cestě a dostanou se na vrchol. Nově navrhovaná trasa ale zasahuje mimo tuto cestu, kam jsou turisté nyní soustředěni,“ upozornila naopak Jana Mejzrová.
Frýdlantské cimbuří.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
