Při sčítání krkonošských tetřívků v roce 2001 napočítali ochránci přírody 135 tokajících samců, v roce 2005 128 samců a v roce 2011 již jen 116 samců. Zoolog Krkonošského národního parku Jiří Flousek vidí za čtrnáctiprocentním poklesem populace tetřívků tři důvody.
"Prvním je úbytek vhodných stanovišť. Postupné zarůstání imisních holin snižuje plochu vhodných biotopů," uvedl Flousek. Tetřívci tak hledají prostor především v ledovcových karech a nad horní hranicí lesa.
Krkonošský národní park se proto snaží připravit chráněným ptákům místa vhodná pro život. "Pro udržení populace rozvolňujeme přehoustlé mladé porosty, aby v nich tetřívek mohl hnízdit i tokat. Vysazujeme například břízu a jeřáb a v meliorovaných lokalitách obnovujeme původní vodní režim," podotkl ředitel parku Jan Hřebačka (na proměnu Krkonoš se podívejte zde).
Tetřívkům škodí nezodpovědní skialpinisté a horolezci
Na snižování populace se podílejí i přirození nepřátelé, především rostoucí počty divokých prasat a lišek, které tetřívkům žerou vejce i vylíhlá mláďata.
"Třetím důvodem je nadměrné rušení člověkem. Například pohyb mimo vyhrazené turistické trasy nebo skialpinismus a horolezení v ledovcových karech, kde tetřívci tráví především v zimním období spoustu času. Nad sněhovou pokrývkou totiž často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů, které jsou důležitou složkou jejich potravy," dodal Flousek.
Správci Krkonoš proti nezodpovědným lyžařům loni vyrobili animované videoklipy, kde je na ohrožené tetřívky upozorňují (klipy najdete zde).
tisknout 
