Raban zemřel téměř symbolicky v době, kdy si jím vybudované Mezinárodní centrum duchovní obnovy připomínalo desetileté výročí vzniku.
"Lidi vychoval tak, že centrum dokáže perfektně fungovat i bez něj, ale moc nám lidsky chybí. Nejvíc jsem si na něm cenil jeho lidského přístupu a toho, že vždy dokázal poradit. V podstatě neznal slovo nejde," vzpomněl páter Jacek Wszola.
Miloš Raban přišel do Hejnic před 20 lety. Tamní klášter a poutní bazilika byly v té době téměř ruinou. Především díky němu je dnes opravený barokní skvost opět perlou celého Frýdlantska a míří do něj poutníci nejen z přilehlých zemí, ale doslova celého světa. Oprava proběhla mezi lety 1997 až 2001.
"Jeho přínos o obnovu baziliky je obrovský, kdyby nebylo pátera, celá budova by naprosto zchátrala, Nešlo mu ale jen o opravu zničené stavby, snažil se vzkřísit poutní místo a obnovit poutní ruch. To se mu vrchovatě podařilo," zhodnotil páter Wszola.
Poutní bazilika Navštívení Panny Marie v Hejnicích.
Miloš Raban vystudoval systémové inženýrství ČVUT v Praze, do roku 1974 pracoval ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce, další tři roky potom jako technický referent v České katolické charitě v Praze. Soukromě se věnoval studiu teologie, filosofie a spirituality. V roce 1977 odešel na doporučení kardinála Františka Tomáška do Itálie, kde vystudoval teologii a filosofii.
V roce 1985 byl v bazilice Santa Maria Maggiore vysvěcen na kněze s určením pro litoměřickou diecézi. V letech 1985 - 1990 působil v Německu ve Frankfurtu nad Mohanem. Do Hejnic přišel v září 1990. Působil tam jako farář až do své smrti.
V letech 1995 - 2010 působil na Technické univerzitě v Liberci, kde byl v letech 2005 - 2007 jako jediný katolický kněz děkanem.
