Průtah by začínal v Husově ulici, pokračoval podél řeky a vyústil u kruhového objezdu v Barvířské ulici. Silnice má mít dva pruhy a tvořit samostatné nábřeží. Podle výpočtů by průtah odvedl minimálně polovinu aut z centra. Padesát procent dopravy v Mimoni totiž tvoří projíždějící kamiony.
Záměr však naráží na značný odpor obyvatel Mimoně. Ti poukazují na fakt, že nová silnice vlastně nic neřeší a pouze zavleče dopravu do doposud klidných čtvrtí města.
„Jednalo by se jen o částečnou průtahovou komunikaci, která stejně v širším centru města bude navazovat na stávající silnici a povede zástavbou rodinných domů. Ve výsledku tedy pouze zkomfortní průjezd pro kamiony a naruší dosud klidové zóny. Dojde k vyvlastnění pozemků, zlikviduje se dosud budovaná zelená zóna města, zcela se změní ráz krajiny,“ varuje Karel Křivohlavý, jeden z místopředsedů občanského sdružení Za živé centrum Mimoně.
Spolek se zapsal do povědomí Mimoňských už před lety, kdy pomocí více než tisícovky podpisů v petici proti placenému parkování ve městě dosáhl změny rozhodnutí zastupitelstva.
„My se nejdříve ptáme občanů, co požadují, a to prezentujeme u vedení města, které naopak nejprve plánuje, a poté chce pouze slyšet, že jím předložená řešení jsou bezchybná,“ dodává Křivohlavý.
Odpůrci průtahu navrhují zákaz tranzitního průjezdu městem
Odpůrci průtahu navrhují, aby se ucpanost Mimoně auty řešila jinak, než průtahem. Navrhují například zákaz tranzitního průjezdu městem.
„Také zkvalitnění stávajících komunikací. Tím by se snížila hlučnost při průjezdu městem. Na náměstí 1. Máje by se vytvořila klidová zóna a zóna dopravy,“ navrhuje Vojtěch Zadák, předseda občanského sdružení Za živé centrum Mimoně.
O problematice průtahu Mimoní se začalo nejvíc hovořit poté, co kvůli němu rezignoval radní města Petr Král (Mimoňská obroda). V rezignačním dopise Král doslova litoval toho, že jako koaliční zastupitel průtah v minulosti podporoval. Informace, které o průtahu měl, prý byly neúplné.
„Radním, zastupitelům a lidem nebyly vůbec uvedeny přesné informace. Budou postaveny dvě mostní konstrukce s valy nebo zdmi, kdy most u Jelena bude vysoký tři metry a dlouhý 40 metrů a vozidla po něm budou jezdit na úrovni střech. Hluk odtud uslyší lidé až na Letné, znehodnotí to nemovitosti a život 500 lidem. Lidem v lukách budou jezdit kamiony v úrovni oken. Kdybych věděl, co za zrůdnost se má postavit na soutoku řek, nikdy bych průtah nepodporoval,“ napsal Král na vysvětlenou.
Vedení mimoňské radnice si přesto stojí za svým. Starosta František Kaiser (Mimoňská obroda) tvrdí, že město potřebuje druhý most přes řeku, pro případ havárie stávajícího jediného mostu.
Průtah podle starosty propojí sídliště s kruhovým objezdem
Průtah by podle starosty propojil největší městské Sídliště pod Ralskem s kruhovým objezdem na Kozinově náměstí, čímž by nemuseli obyvatelé sídliště při cestě do Liberce nebo České Lípy projíždět celým městem.
„Ušetřili by čas a pohonné hmoty. Navíc by klesl provoz v centru a blízkých ulicích. Také by se zkrátila dojezdová doba lékařské pohotovosti na Sídliště pod Ralskem o tři až pět minut. V neposlední řadě by nám průtah umožnil uzavřít hlavní náměstí pro různé slavnosti a společenské akce,“ argumentuje Kaiser.
Ulevení centru města od aut by podle něj zatraktivnilo celou Mimoň. „V současné době vidí projíždějící návštěvník města pouze ucpané ulice a auta. Pak by měl možnost vidět park a další pohledná místa. Využil by záchytného parkoviště a měl důvod ve městě zastavit,“ vysvětluje starosta, proč město dál pracuje na projektu průtahu.
Odmítá i argumenty o prachu a hluku, který by průtah přinesl do dalších částí města. „Prach odnese řeka a smog vyčistí stromy. Hluk se dá odclonit průhlednými protihlukovými stěnami,“ zdůrazňuje.
Musí se změnit územní plán
Projekt průtahu Mimoní je zatím na samém počátku. K jeho prosazení by se musel změnit územní plán města, dotační prostředky EU navíc tento rok mají v kolonce komunikace pouhou 1,4 miliardy namísto slibovaných tří miliard. Je tedy zřejmé, že letos rozhodnuto nebude. Spolek Za živé centrum Mimoně však chce zabránit byť jen pouhé úpravě územního plánu.
„Nelze stále měnit územní plán, který je platný pouze několik let. Kam by se poděla jistota občanů, kteří investují do svých domů, spojují svoji existenci s předpokládaným a schváleným rozvojem města a nyní by měli být limitováni, případně vyvlastněni změnami,“ ptá se Vojtěch Zadák.
Odpovídá tím i na otázku, co bude jeho sdružení dál dělat. „Určitě budeme rozšiřovat informační kampaň, bude-li to nutné, zorganizujeme petiční akce, vše se záměrem probudit zdravý rozum u těch, kteří nesmyslné megalomanské akce typu průtahu městem prosazují a neměli ani tolik slušnosti, aby ve svých volebních programech tyto záměry pro voliče konkrétně a srozumitelně formulovali,“ dodává.
