Proti těžbě uranu protestují v Podještědí obce i aktivisté několik let.

Proti těžbě uranu protestují v Podještědí obce i aktivisté několik let. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Obce si oddechly. Uran se v Podještědí těžit nebude, řeklo ministerstvo

  • 9
Po mnohaleté nejistotě si mohou lidé žijící v Podještědí konečně oddechnout. Ministerstvo životního prostředí definitivně zamítlo australské firmě Urania Mining přístup k uranu. Nedovolilo jí provádět průzkum v oblasti Ploužnice pod Ralskem a Hradčany nad Ploučnicí.

"Ministerstvo životního prostředí přihlédlo ke Státní surovinové politice. Podle ní není vyhledávání a průzkum ložiskové suroviny v souladu se státní surovinovou politikou. Státní surovinová politika konstatuje, že dobývání uranu v České republice bylo ukončeno a s jeho obnovením se v současné době nepočítá," píše se mimo jiné v rozhodnutí ministerstva z 31. října 2012.

Žádost australské firmy v roce 2008 již jednou stejné ministerstvo odmítlo, ale Urania Mining se odvolala a u Městského soudu v Praze uspěla.

Nynější rozhodnutí ministerstva tento spor definitivě vyřešilo a průzkum, který se měl kona v prostoru o rozloze 12 kilometrů čtverečních, nebude.

S rozhodnutím jsou spokojené nejen obce, ale také ekologická a občanská sdružení, která dlouhodobě proti obnovení těžby uranu, i případnému průzkumu, razantně vystupují.

"Občanské sdružení Naše Podještědí zamítnutí žádosti o průzkum firmy Urania Mining vítá. Věříme, že Ministerstvo životního prostředí ČR, se v budoucnosti takto postaví ke každé podobné žádosti či k jiné aktivitě, která by umožňovala obnovení těžby uranové rudy," říká Josef Jadrný, předseda sdružení Naše Podještědí, které se dlouhodobě možností obnovení těžby uranu v Libereckém kraji zabývá.

Těžbu chtěly zastavit demonstrace

Například letos v září členové sdružení demonstrovali před Úřadem vlády. Nebyl to jejich první nesouhlas. Několikrát před tím uspořádalo sdružení protestní shromáždění v osadě Kotel u Českého Dubu, pod níž leží největší zásoby uranu.

Jadrný v minulosti upozornil také na politické souvislosti možné těžby. Naznačil, že kdyby dostavbu Temelína dostala ruská strana, mohli by se Rusové do této lokality vrátit a plundrovat krajinu jako dřív.

"V letech 1968 až 1990 tady žily desetitisíce sovětských vojáků a všechen uran se vyvážel do bývalého Sovětského svazu," míní Jadrný.

Jiný pohled na možnou těžbu má František Kaiser, starosta Mimoně. Města, poblíž kterého se ložiska uranu také nacházejí:

"Já proti němu nic nemám, ale myslím, že by se měl nechat v podzemí pro naše potomky. Cesta k prosperitě nevede k tomu, všechno prodat. Nechme to tam třicet, padesát let ležet. Pak třeba někdo vymyslí, jak se to dá vytěžit ekologicky, bez poškození krajiny."

Optimismus z toho, že se v Podještědí uran těžit nebude, brzdí předseda celostátního Sdružení pro záchranu prostředí Calla Edvard Sequens.

"Pochopitelně vítáme, pokud stát odmítá povolovat další těžbu uranu poté, co škody po jeho těžbě ve výši desítek miliard korun budeme splácet ještě desítky let. Bohužel ministr Kuba nové doly na uran hodlá otevírat. Chce jen, aby ložiska zůstala schována pro státní podnik DIAMO."

Uran chtěla firma najít například v Ploužnici pod Ralskem.

Uran chtěla firma najít například v Ploužnici pod Ralskem.