Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Byla tam sovětská armáda, těžil se uran. Teď Ralsko oživí turistika

  12:21aktualizováno  12:21
Nejezdí sem autobusy, vlakové spojení neexistuje. Je problém se tu najíst, cesty jsou špatné, značená stezka je tu jen jedna, internetové pokrytí vypadává. Přesto chtějí odborníci z Geoparku Ralsko, oblasti mezi Doksy, Hamrem na Jezeře, Mimoní a Bělou pod Bezdězem, učinit turistický ráj.

17 tisíc hektarů bývalého vojenského prostoru by se mohlo stát Národním geoparkem. Na snímku jeho panorama. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Sedmnáct tisíc hektarů bývalého vojenského prostoru by se brzy mohlo stát Národním geoparkem. Dokonce už se ví, jak by to v Ralsku mohlo za pár let vypadat: vzor našli v geoparku Sardona ležícím ve švýcarském kantonu St. Gallen.

„Švýcarské partnery už jsme získali na naši stranu. Geopark Ralsko díky nim projde přerodem z dosud zapomenutého území v přírodní rekreační oblast pro rodiny s dětmi,“ říká Lenka Mrázová, ředitelka obecně prospěšné společnosti Geopark Ralsko.

Švýcaři již Ralsko navštívili, v plánu je teď studijní a pracovní cesta Čechů do Švýcarska. Tam se budou učit, jak českou oblast zatraktivnit a přitáhnout do ní turisty.

V St. Gallen s tím mají bohaté zkušenosti - tamní geopark Sardona je jediný ve Švýcarsku, jehož některé zajímavosti jsou součástí UNESCO. Vytvořit něco podobného v Ralsku je cílem projektu, který právě odstartoval.

První kroky pro oživení Ralska již začaly. Vyznačena byla devatenácti kilometrová stezka z Kuřívod na Bezděz. A další mají v brzké době přibýt.

Jak sem přitáhnout lidi, dumají v geoparku

„Jsme v samotném počátku. Nejprve bude nutné podpořit místní subjekty, aby s námi začali spolupracovat. Staneme se tak hybatelem změn, na jejichž konci bude oživené Ralsko, turisté a významní investoři,“ potvrzuje Petra Černoušková z Geoparku Ralsko.

Zástupci švýcarské strany mají ze spolupráce dobrý pocit. Ralsko již navštívili. „Geopark Ralsko má značný potenciál pro rozvoj šetrného cestovního ruchu. Má šanci se stát motorem ekonomického rozvoje regionu,“ míní Ulf Zimmermann z Univerzity Rappersvill ve Švýcarsku.

„Důležité je jen najít vhodné metody, jak sem přitáhnout návštěvníky,“ dodává Beat Aemissegger z Geoparku Sardona.

Ralsko budoucnosti by mohlo vypadat následovně: Bude protkáno sítí značených turistických stezek a cyklostezek, doplněných o interaktivní mapy. Lidé se sem pohodlně dostanou svozovými autobusy z Liberce, České Lípy, Mnichova Hradiště nebo Turnova, nebudou tedy hledat místo k parkování.

Společně s průvodcem mohou vyrazit na komentovanou prohlídku, v nabídce bude několik okruhů. Koho bude zajímat příroda, vyrazí na Bukové hory nebo kolem Ploučnice.

Zájemci o historii navštíví některé zaniklé obce bývalého sudetoněmeckého obyvatelstva. Nadšenci do mladší historie vyrazí na letiště Hradčany s pozůstatky sovětského stavitelství. Rodiny toužící po relaxu zakončí svůj výlet u Hamerského jezera nebo na Máchově jezeře.

Solární park, polygon nebo chovná stanice nosorožců

„Nechceme se soustředit jen na přírodu. Jedinečnost Ralska spočívá také ve fenoménu vysídleného obyvatelstva, těžbě uranu nebo pobytu sovětské armády. Právě na tyto elementy se chceme také soustředit,“ potvrdila Petra Černoušková.

Plánů na zatraktivnění Ralska už přitom historie zažila několik. Všechny ztroskotaly. V roce 2009 chtěly firmy využít boomu solárních elektráren a zbudovat tu solární park.

Ještě dříve se o letiště v Hradčanech zajímala Škoda Auto, která tu chtěla postavit zkušební polygon.

Okolní lesy zase měly sloužit jako chovná stanice nosorožců velkohubých. Plán tehdy podporoval tehdejší ředitel liberecké zoo Josef Janeček, potřebných 200 milionů se ale nepovedlo sehnat.

V roce 2000 pak představila cirkusácká rodina Kludských projekt na největší evropský zábavní park s atrakcemi, hotely, zooparkem a golfovým hřištěm. Dokonce vykoupili některé pozemky. Nápad ale nedošel naplnění.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Provozovatelé druhého největšího větrného parku v zemi doufají, že už v říjnu...
Druhý největší větrný park se už tyčí u hranic, stavbu zpomalily bouřky

Obzor směrem k polským hranicím se proměnil. Nad Václavicemi už stojí všech třináct nových věží větrné elektrárny. Skončila hrubá stavba druhého největšího...  celý článek

Letní kino v Jablonci.
Letní kina v kraji přežila, atmosféra pod hvězdami láká tisíce lidí

Poslední dvě letní kina v Libereckém kraji vyvracejí teorii, že éra promítání pod hvězdnou oblohou je už pryč. V Jablonci nad Nisou i Turnově chodí na filmy...  celý článek

Cena za azylový dům se nakonec vyšplhala na takřka 20 milionů.
Firma vlivného člena ČSSD prohrála. Omluvu od zastupitelky nedostane

Jablonecká zastupitelka a zároveň poslankyně za hnutí ANO Jana Pastuchová vyhrála soudní spor s místní stavební firmou Ventax, kterou spoluvlastní předseda...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.