Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z vnitrozemí sem táhne celé podsvětí, říkali po válce lidé v pohraničí

  12:01aktualizováno  12:01
Žádná radost z osvobození, ale strach a obavy z odvety za zvěrstva. napáchaná hitlerovskou Třetí říší. Tak prožívala květen 1945 největší města v Libereckém kraji, obydlená hlavně Němci. Msta však nezasáhla jen válečné zločince a fanatické nacisty.

Odsun Němců ze sběrného tábora ve Stráži nad Nisou v roce 1946. | foto: repro: MafraČTK

Pod rukama českých vrahů umírali v pohraničí Libereckého kraje i němečtí antifašisté nebo malé děti.

„V Liberci nechvalně prosluly především dvě jednotky Revoluční gardy, jimž veleli Pavel Hložek a Rudolf Rokos,“ říká Kateřina Lozoviuková z katedry historie liberecké Technické univerzity. „V Hejnicích, ale nejenom tam, působila Bojová skupina Skuteč a dopouštěla se hrozných věcí.“

Poválečnými událostmi v Liberci a sudetoněmeckém pohraničí se Lozoviuková zabývá už od druhé poloviny 90. let minulého století.

„Překvapila mě míra brutality, s jakou zacházeli v Liberci a okolních městech a obcích s Němci někteří příslušníci Revolučních gard a dalších ozbrojených skupin, které přišly do sudetoněmeckého pohraničí po 9. květnu 1945,“ konstatuje historička. „Zarazila mě i tabuizace tehdejších zločinů proti Němcům a hysterické reakce řady současných obyvatel pohraničí v době, kdy se začalo o excesech mluvit. Raději obhajovali vrahy, než aby se od jejich zločinů proti lidskosti distancovali.“

Liberci a dalším sudetoněmeckým městům v kraji se vyhnulo masové vraždění Němců, jaké zažilo Brno nebo Postoloprty. Ale ani v Libereckém kraji se znovupřipojování Sudet k Československu neobešlo bez masakrů.

Pro Liberec byla nejhrůznějším obdobím druhá polovina června. Zločiny, popravy nebo mučení v krajském městě a na přilehlých územích mapuje kniha Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945 - 1951 od Adriana von Arburga a Tomáše Staňka.

Autoři zmiňují například vyvraždění rodiny Rudolfa Rottera. V noci na 20. června 1945 uškrtili zločinci v liberecké Ehrlichově ulici čtyři ženy a tři děti. Jednu ženu zabili úderem sekyry do hlavy.

Poprava antifašisty Rottera

Mezi oběti patřili holčičky ve věku dva a šest let a pětiletý chlapec. Těsně před osminásobnou vraždou unesla inženýra Rottera pravděpodobně Rokosova garda.

„Rotter přitom patřil mezi známé německé antifašisty. Těsně před popravou jeho rodiny odvlekli Rottera do provizorní věznice, kterou Rokos a jeho lidé zřídili v Jablonecké ulici. Později ho předali příslušníkům bojové skupiny Skuteč.“ upozorňuje Lozoviuková. „Popravili ho pravděpodobně s dalšími šestnácti lidmi poblíž turistické chaty na Smědavě.“

Případ svou brutalitou vyvolal zájem československý státních orgánů. Nikdo z Rokosovy Revoluční gardy ani z bojové skupiny Skuteč nestanul před soudem.

Zpráva o běsnění Rokosovy Revoluční gardy, jež dostala od ministerstva vnitra úkol vyčistit liberecký okres od nacistických nepřátel státu, doputovala ke generálnímu tajemníkovi KSČ Rudolfu Slánskému.

My jsme moc, chvástaly se Revoluční gardy

„Nerespektují zákonných ustanovení o ochraně dřívějších čsl. německých státních občanů, kteří bojovali na straně českého národa proti Hitlerovým okupantům,“ psal Slánskému liberecký komunista Rudolf Weber.

Rokosova Revoluční garda se podle něj řídila heslem „Všichni Němci ven!“ Ozbrojenci otevřeně prohlašovali, že kašlou na rozkaz ministerstva vnitra. „Moc jsme my sami, nikdo nám nemá co poroučet,“ chvástali se. „Každý velitel jedná na vlastní pěst,“ tvrdil Slánskému znepokojený Weber. „Dochází k samovolným domovním prohlídkám, drancování, loupežím, střílení, znásilňování žen.“

Lozoviuková upozorňuje na vlnu vyhroceného nacionalismu a odporu ke všemu německému, což pramenilo z nacistického útlaku během války.

„Po ní však dostaly šanci osoby s psychopatickými a sadistickými sklony, jejichž jednání lze označit za kriminální,“ dodává historička. „O Revolučních gardách se v úředních dobových dokumentech mluví jako o kavárenských povalečích, co rabují, loupí a nikdo si před nimi nemůže být jistý životem. Většina z nich trestu za své zločiny unikla i díky takzvanému amnestijnímu zákonu.“

Gardisté se usadili tam, kde zabíjeli

Mezi starousedlíky v pohraničí panoval názor, že „z vnitrozemí sem jde celé podsvětí.“

V Liberci se nacházelo vězení, kde gardisté vráželi při výslechům německým zajatcům vidličky pod nehty. V některých případech šlo o lidi, jimž později řádné soudy neprokázaly žádné válečné zločiny.

Československý stát později rozpustil jak Revoluční gardy, tak i Bojovou skupinu Skuteč a další polovojenské ozbrojené jednotky. Jejich příslušníci se často natrvalo usadili tam, kde dosud kradli, loupili a zabíjeli.

Jen na Frýdlantsku objevili policejní úředníci v roce 1946 hroby s 52 Němci. Zastřelili je příslušníci Bojové skupiny Skuteč.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Město zkušebně uzavře Zvolenskou ulici (na snímku vede v pozadí vlevo).
Liberec spustí kontroverzní letní test. Uzavře silnici kolem přehrady

Lidé to prý chtějí, a tak jim liberecká radnice vyjde vstříc. Na měsíc uzavře pro auta Zvolenskou ulici. Na silnici vedoucí podél liberecké přehrady se...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Liberecký kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Slavnostní představení nové formule.
Studentskou formuli si mladí konstruktéři vytiskli také na 3D tiskárně

Přes dva roky práce celkem padesáti studentů a díly za víc než milion korun. Tolik úsilí a nákladů bylo zapotřebí na dokončení studentského závodního...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.