Otevřelo se před 70 lety, v září 1946 v objektu, který k tomu účelu byl snad vůbec nejvhodnější – v bývalé vile nacistického vládce Sudet Konrada Henleina.
Vilu v Husově ulici si nechal postavit Julius Hersch – liberecký velkoobchodník s látkami. Henlein ji získal na konci 30. let. Když se pak stal místodržícím Říšské župy Sudety, byla bývalá výletní kavárna naproti přeměněna na strážnici oddílu SS, který Henleinovo sídlo hlídal.
Zchátralou vilu koupil od státu liberecký podnikatel Martin Havlín a zahájil rozsáhlou rekonstrukci.
Hned první dny po osvobození zajistili Henleinovu vilu dobrovolníci a 9. října byla předána zástupcům liberecké osvětové magistrátní rady a okresního výboru Svazu osvobozených politických vězňů, aby zde vybudovali muzeum nacistického barbarství.
To bylo po roce příprav a shromažďování materiálu otevřeno 8. září 1946 za účasti ministra informací Václava Kopeckého a ministra spravedlnosti Prokopa Drtiny.
Cela smrti a mučírna
„V suterénních místnostech byly mimo jiné napodobeny pankrácká cela smrti a sekyrárna, mučírna terezínské Malé pevnosti a hromadná cela. Patro patřilo pietní síni a expozici dokumentující na fotografiích, pocházejících zčásti i z Henleinova osobního archivu, válečné hrůzy a útrapy lidí v celé okupované Evropě. Zahrada se změnila na zmenšeninu dvora terezínské Malé pevnosti,“ uvádějí autoři Knihy o Liberci.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
Součástí expozice byly také osobní věci z pozůstalosti Konrada Henleina. „Jednalo se například o součásti jeho uniformy, doklady k čestnému občanství, ale i fotografie a jiné dokumenty s ním související,“ prozradil kurátor sbírkových fondů Severočeského muzea v Liberci Lubor Lacina.
V roce 1956 byla expozice upravena libereckými historiky a v té době byla již Henleinova vila začleněna do Severočeského muzea jako jeho pobočka. Památník se za více než osmnáct let existence stal vyhledávaným turistickým cílem návštěvníků Liberce.
Zrušen byl k poslednímu dni roku 1964 po vybudování autentické expozice Národního památníku Terezín. Exponáty byly převezeny do hlavní budovy Severočeského muzea, přičemž některé našly místo ve stálé expozici nejnovějších dějin. V bývalé Henleinově vile byly pak zřízeny jesle, později tu působila hygienická stanice.
Ve vile chce podnikatel lékaře i občerstvení
Zchátralou vilu koupil poté od státu liberecký podnikatel Martin Havlín a zahájil rozsáhlou rekonstrukci. „Vadilo mi, jak dům léta chátral. Mám k němu svým způsobem osobní vztah, protože jsem tam chodil do jeslí. Chci z vily mít otevřený dům občanské vybavenosti, aby sloužil lidem,“ řekl.
Ve vile chce vybudovat kanceláře, ale počítá i se dvěma ordinacemi lékařů nebo obchodem. Mohlo by tu vzniknout také kadeřnictví nebo rychlé občerstvení. „Dům by měl začít sloužit novému účelu do tří let,“ naznačil loni Havlín.
