Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci čistí po Sovětech prádelny v Ralsku pomocí nanotechnologií

  17:56aktualizováno  17:56
Vědci z Výzkumného centra Artec při liberecké univerzitě dokázali využít nanovláken k úpravě povrchových vod. Jejich pomocí dokáží rychleji vyčistit bývalé prádelny sovětské armády ve Vojenském prostoru Ralsko nebo šetrně odstranit sinice z rybníků.

Ralsko | foto: www.fotobanka.cz / Petr Svatoš

Výzkumné centrum spoluzakládala v roce 2004 spolu s Technickou univerzitou mimojiné i společnost Aquatest. "Pokud máme nějaký problém, sdělíme ho vědcům z Technické univerzity. Oni se jím zabývají do hloubky. Přijdou s řešením, které vyzkoušíme v praxi," vysvětluje fungování spolupráce Petr Kvapil z Aquatestu.

Ralsko

Pohled z Ronova k jihovýchodu na Ralskou pahorkatinu, v dálce Bezděz

Ve vojenském prostoru Ralsko působila sovětská armáda v letech 1968 až 1991, bylo zde až deset tisíc vojáků. V okolí letiště Hradčany probíhá také čištění a čerpání vody ještě jiným způsobem. Sověti tu měli velké sklady pohonných hmot a mazadel, skladovali tu 37 tisíc metrů krychlových nafty, benzinu, leteckého petroleje, nemrznoucí směsi a oleje.

Společnost například čistí dvouhektarové území v Kuřívodech v bývalém vojenském prostoru Ralsko, a to konkrétně v bývalé prádelně sovětské armády.

"Vojáci, protože se pohybují u těžké techniky, mají oděvy promaštěné oleji a ropnými látkami. Jejich čištění se provádělo pomocí chlorovaných uhlovodíků," vysvětluje Kvapil.

Olej z oděvů spláchli do rozpouštědla. "A to pak vylévali do vsakovacích jam. Dva kyblíky denně. Za dvacet let se tak chemikálií do země dostalo opravdu hodně," konstatuje. 

Nanoželeza pomohou rybníkům od sinic

Oblast čistí už 7 let, ještě 3 roky je čekají. "Na začátku jsme používali nanočástice z Japonska a USA. Než se k nám dostaly, měly pouze třicetiprocentní účinnost. Díky spolupráci s Technickou univerzitou nyní využíváme nové, daleko účinnější nanočástice. Usnadnilo nám to a urychlilo naši práci," konstatuje.

Zbytky budov v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko

Zbytky budov v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko

V Kuřívodech poprvé použili tyto metody ve velkém rozsahu. "Většinou k čištění používáme kyselinu mléčnou, na některých místech v kombinaci s nanoželezem. Jde o jeho druhé využití v Evropě," upřesnil Kvapil.

Nanoželeza se však dají použít i v boji proti sinicím, které v letních měsících trápí například Máchovo jezero. "Sinice se rozpadne a naváže se na ni fosfor. Z hlediska životní prostředí je tato metoda šetrnější," říká Miroslav Černík z Technické univerzity.

Projekt využití nanočástic železa při sanaci znečištění byl původně pětiletý, prodloužil se však o dva roky. Podpořilo jej ministerstvo školství 224 miliony korun a dalších 27 milionů korun si centrum zajistilo prodejem výsledků své práce.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V části obce Vrchovina u Liberce se do pole zřítil kluzák (20. června 2017)
Nedaleko Liberce se zřítil větroň, pro zraněného pilota letěl vrtulník

Bezmotorové letadlo lidově zvané větroň se v úterý navečer zřítilo nedaleko Liberce. Oznámení o pádu kluzáku v části obce Vrchovina nedaleko letiště Hodkovice...  celý článek

Ručičky sňala firma, která se starala o jejich obnovu, ze zdi radniční věže už...
Jedna oběhne dvě kola, druhá dvacet čtyři. Ručičky na věži radnice opraví

Ta kratší měří necelé tři, delší pak bezmála čtyři metry. Malá oběhne za den dvě kola, velká jich pak absolvuje čtyřiadvacet. Ručičky na věži jablonecké...  celý článek

U obchvatu České Skalice při odbočce na Říkov majitel vybudoval dráhu pro...
Žádný motokros, jen kratochvíle pro známé, hájí majitel dráhu

Jezdci na motokrosových motorkách rozčilují obyvatele České Skalice. Objevili se před dvěma měsíci na dráze vybudované na pozemcích soukromého majitele při...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.