Ralsko | foto: www.fotobanka.cz / Petr Svatoš

Vědci čistí po Sovětech prádelny v Ralsku pomocí nanotechnologií

  • 1
Vědci z Výzkumného centra Artec při liberecké univerzitě dokázali využít nanovláken k úpravě povrchových vod. Jejich pomocí dokáží rychleji vyčistit bývalé prádelny sovětské armády ve Vojenském prostoru Ralsko nebo šetrně odstranit sinice z rybníků.

Výzkumné centrum spoluzakládala v roce 2004 spolu s Technickou univerzitou mimojiné i společnost Aquatest. "Pokud máme nějaký problém, sdělíme ho vědcům z Technické univerzity. Oni se jím zabývají do hloubky. Přijdou s řešením, které vyzkoušíme v praxi," vysvětluje fungování spolupráce Petr Kvapil z Aquatestu.

Ralsko

Pohled z Ronova k jihovýchodu na Ralskou pahorkatinu, v dálce Bezděz

Ve vojenském prostoru Ralsko působila sovětská armáda v letech 1968 až 1991, bylo zde až deset tisíc vojáků. V okolí letiště Hradčany probíhá také čištění a čerpání vody ještě jiným způsobem. Sověti tu měli velké sklady pohonných hmot a mazadel, skladovali tu 37 tisíc metrů krychlových nafty, benzinu, leteckého petroleje, nemrznoucí směsi a oleje.

Společnost například čistí dvouhektarové území v Kuřívodech v bývalém vojenském prostoru Ralsko, a to konkrétně v bývalé prádelně sovětské armády.

"Vojáci, protože se pohybují u těžké techniky, mají oděvy promaštěné oleji a ropnými látkami. Jejich čištění se provádělo pomocí chlorovaných uhlovodíků," vysvětluje Kvapil.

Olej z oděvů spláchli do rozpouštědla. "A to pak vylévali do vsakovacích jam. Dva kyblíky denně. Za dvacet let se tak chemikálií do země dostalo opravdu hodně," konstatuje. 

Nanoželeza pomohou rybníkům od sinic

Oblast čistí už 7 let, ještě 3 roky je čekají. "Na začátku jsme používali nanočástice z Japonska a USA. Než se k nám dostaly, měly pouze třicetiprocentní účinnost. Díky spolupráci s Technickou univerzitou nyní využíváme nové, daleko účinnější nanočástice. Usnadnilo nám to a urychlilo naši práci," konstatuje.

Zbytky budov v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko

V Kuřívodech poprvé použili tyto metody ve velkém rozsahu. "Většinou k čištění používáme kyselinu mléčnou, na některých místech v kombinaci s nanoželezem. Jde o jeho druhé využití v Evropě," upřesnil Kvapil.

Nanoželeza se však dají použít i v boji proti sinicím, které v letních měsících trápí například Máchovo jezero. "Sinice se rozpadne a naváže se na ni fosfor. Z hlediska životní prostředí je tato metoda šetrnější," říká Miroslav Černík z Technické univerzity.

Projekt využití nanočástic železa při sanaci znečištění byl původně pětiletý, prodloužil se však o dva roky. Podpořilo jej ministerstvo školství 224 miliony korun a dalších 27 milionů korun si centrum zajistilo prodejem výsledků své práce.