Nacházejí se v 16 betlémech a 25 žánrových a biblických výjevech.
"Mimořádnou pozornost si zaslouží skříňkový betlém z druhé poloviny 18. století s voskovými figurkami, oblečenými do šatů," říká kurátorka výstavy Bohunka Krámská.
Voskové jesličky jen dokreslují ojedinělost výstavy. V rolích Josefa, Marie a Ježíška vystupuje šlechtická rodina jak odlitá z rozmařilých let vlády Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty.
Vánoce se označují za svátky míru, útěk Svaté rodiny do Egypta byl ale pravým opakem. Vraždění neviňátek, přikázané po narození Krista králem Herodem, reprezentují na výstavě kreslené postavičky - voják s mečem drží dítě v ruce hlavičkou dolů. Jak králíka. Kousek od něj pláče zoufalá matka.
Jen o pár metrů dál, v kresleném betlému Josefa Baslera, na vás čeká prudký střih - vojáky štvaná Svatá rodina si na strastiplné cestě do Egypta užívá krátkou chvíli odpočinku.
Liberecko bylo významným betlémářským krajem
"Ale jak kdo," upozorňuje Krámská. "Zatímco Josef krmí Ježíška fíky, Marie bouchá mokrou plenou o kámen. Tak dříve ženy praly." Baslerovo dílo z druhé poloviny 19. století dokládá, jak významným betlémářským krajem bylo Liberecko. "Můžeme ho srovnávat s Třebíčí, Ústím nad Orlicí nebo Třeští," upozorňuje Krámská.
Na výstavě nestojí pouze betlémy z Liberce a okolí. Upoutají rovněž tří skříňkové betlémy z Krkonoš, zapůjčené z muzea ve Vrchlabí. Voskové jesličky putovaly do libereckého muzea od kolegů z Děčína a pořádnou troškou do mlýna přispěly také českolipské muzeum a litoměřické biskupství.
Výstava sice jako celek vyzařuje pohodu, ale nemaluje historii narůžovo. A občas z ní prokukuje, že bible je plná krve a sexu. Staré kresby na téma Vyhnání z ráje připomínají komiksy. "Eva se dívá na Adama opravdu velmi žádostivě," podotýká Krámská. Ve stejné prosklené vitríně vraždí Kain svého bratra Abela.
Na betlémech se kromě povinných biblických motivů výrazně podepisovala lidová tvořivost. Na dřevěném betlému z Krkonoš šplhá na jabloň chlapec v kšandách a honí ho zuřivý tygr. Nalevo od něj vylézá ze sluje záhadná obluda - napůl žena, napůl šelma.
Myslivci střílející na veverky či Napoleonova armáda
Lidé malovali do betlémů myslivce střílející na veverky, sáňkující děti nebo husary se šavlemi - tedy osoby, s nimiž byste se v Palestině těsně po narození Krista nikdy nepotkali. Několik postav na liberecké výstavě zobrazuje vojáky Napoleonovy armády, ustupující potupně z Ruska.
"Prostí lidé betlémy milovali," prohlašuje Krámská. "Určitě i proto, že Svatá rodina byla stejně chudá jako oni." Poslední měsíc pracovala kurátorka na výstavě denně i čtrnáct hodin a pomáhaly jí také kolegyně. O betlémech na výstavě dokáže povídat dlouho. Napínavě i vlídně.
"Padá na mě mezi nimi atmosféra, jako když se k zemi snášejí sněhové vločky," přiznává Krámská. Ví o maličkostech, co by mohly v betlémech laikovi utéci. Třeba o vlkodlakovi, číhajícím vysoko nad jesličkami. Nebo o dechovce, kde místo podkrkonošských muzikantů hrají andělé.
