Stěhování jalovce čínského. Ten běžně dorůstá výšky až 15 metrů a šířky šesti...

Stěhování jalovce čínského. Ten běžně dorůstá výšky až 15 metrů a šířky šesti metrů. | foto: Ondřej Hájek, ČTK

V botanické zahradě v Liberci stěhovali nejstarší bonsaj ve střední Evropě

  • 1
Vzácnou, více než dvě stě let starou bonsaj jalovce čínského stěhovali v botanické zahradě v Liberci z venkovní expozice. Čtyři muži měli ve středu co dělat, aby květináč s jalovcem přenesli na přistavený vozík, pak už byla přeprava po areálu zahrady mnohem snazší.

„Tento jalovec je nejstarší bonsají ve střední Evropě, do pondělí 6. července je hlavním exponátem výstavy bonsají v areálu zahrady,“ řekl hlavní zahradník Zdeněk Eichler.

Jalovec čínský (Juniperus chinensis) pochází z Číny, Koreje a Japonska. Patří mezi neopadavé rostliny. Běžně dorůstá výšky až 15 metrů a šířky šesti metrů. Ten liberecký však takových rozměrů nikdy nedosáhne. Jako bonsaj se do Evropy dostal někdy kolem roku 1882 z Dálného východu. Už tehdy mu podle odhadů muselo být přes sto let.

Rostlinu přivezl nadšený amatérský botanik hrabě Karl Stubenberg nejprve do Vídně, později ji věnoval svému bratrovi v Letohradu. Od tamního zahradníka ji později získal učitel Josef Kudláček, který ji v roce 1977 věnoval botanické zahradě v Liberci.

Podle Eichlera jde zřejmě o nejdéle pěstovanou bonsaj ve střední Evropě. Její stáří se odhaduje na 200 až 300 let, určitě jí je nejméně 230 let. V přírodě jsou i víc než tisícileté.

„Je velice přesná metoda, jak zjistit její stáří, že ji uříznete a spočítáte letokruhy, což ale nikdo dělat nebude. Pak je ještě možnost ji navrtat, ale do toho také nikdo nepůjde,“ prozradil zahradník, který se o jalovec stará déle než čtvrt století. „Vlastně mě donutil k tomu, abych se bonsajím začal věnovat,“ poznamenal Eichler.

Z jedné strany je strom dutý a odumírá

Unikát býval v minulosti běžně přístupný v expozicích zahrady. Návštěvníci ho však téměř zlikvidovali.

„Ještě v původním areálu byla bonsaj vystavená a kolem ní chodili návštěvníci. Z jedné strany vždycky lidi přicházeli, tam ji obdivovali, a když odcházeli, tak si každý chtěl vzít nějaký suvenýrek a kousek si uštípl. Z jedné strany proto byla hodně oholená,“ popsal osud bonsaje Eichler.

Z té strany podle něj strom odumírá a je dutý. To je podle Eichlera důvod, proč už bonsaj vystavuje jen výjimečně. Přes léto je rostlina v nepřístupných venkovních depozitářích zahrady, v zimě ve skleníku mimo dosah nenechavců.

Výstava bonsají je tak jedinou příležitostí rostlinu vidět. Lidé se sice dostanou až k ní, na výstavě však je stálý dozor. Mimo jalovce, který patří botanické zahradě, jsou na výstavě rostliny, které patří šesti libereckým pěstitelům bonsají. „Je tady kolem stovky rostlin,“ uvedl zahradník.

Návštěvníci mají mít možnost v botanické zahradě na výstavě obdivovat miniaturní borovice, smrky, duby, cypřiše a jalovce, ale také zajímavé pokojové bonsaje, většinou sukulenty.

Zajímavou ukázkou je bonsaj rozmarýnu, která, jak podotkl Eichler, udělá parádu a ještě může posloužit jako koření.