Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Heinrich Lauterbach - velký architekt, na kterého málem zapomněli

  12:42aktualizováno  12:42
Do Jablonce nad Nisou zavítala putovní výstava o životě a díle architekta Heinricha Lauterbacha. Ten ve městě vyprojektoval dvě funkcionalistické perly - Háskovu a Schmelowského vilu. A málem se na slavného architekta zapomnělo.

Háskova vila, postavená v meziválečném období, patří mezi nejcennější jablonecké budovy. | foto: MAFRA

V roce 1929 navštívil úspěšný jablonecký exportér bižuterního zboží Jaroslav Hásek se svojí manželkou Zdeňkou výstavu o novinkách v rodinném bydlení v tehdy německé Breslau, dnešní polské Wroclavi. Zde oba zcela uhranul model domu od místního rodáka Heinricha Lauterbacha.

Zamilována do jednoduchých, ale účelných a přesných tvarů funkcionalismu, pozvala si dvojice architekta do Jablonce, aby jim na mírné návrší za mšenskou přehradou vystavěl důstojné a moderní rodinné sídlo.

Díky tomu se město od roku 1931 může pyšnit domem světového významu, na kterém by se daly učit dějiny moderní architektury. Právě Lauterbachovu osobnost nyní v Jablonci připomíná jedinečná výstava v Domě Jany a Josefa Scheybalových.

V Háskově vile se pak za tónů jazzu a swingu zrodil další světový počin v historii architektury. "Manželé Háskovi totiž ve své vile pořádali pravidelné hudební večírky. Na jednom z nich se objevil i jejich přítel doktor Friedrich Schmelowski. Učarován jejich domem, rozhodl se opět pozvat Lauterbacha do Jablonce," popsal kurátor Jan Strnad.

Obě vily jsou Lauterbachova nejvýznamnější díla

V roce 1933 tak v Jablonci vyrostl další funkcionalistický skvost - Schmelowského vila, na níž se v plné síle ukázal společenský a kulturní rozmach masarykovského Československa.

Obě stavby jsou Lauterbachova nejvýznamnější díla. Výstava ovšem ukazuje i návrhy a fotografie dalších domů postavených dle jeho návrhů. Stavby v Polsku, Německu či chorvatském Dubrovníku však nikdy nedosáhly takové proslulosti jako dvě zmíněné vily jablonecké.

Lauterbach se ale málem stal zcela zapomenutým autorem. "Kdysi přišel k nám do muzea pán s krabicí plnou fotografií a architektonických návrhů s tím, že neví, co to je, ale muzeu to prodá. Náš ředitel krabici odkoupil. Dlouhých dvacet let jsme pak luštili, kdo je autorem těch projektů a kde ty domy stojí, až jsme narazili na Lauterbacha," odhalil Michal Duda, kurátor wroclavského Muzea architektury.

Právě tady se pak odehrála první Lauterbachova velká retrospektivní výstava. A odsud se přes Prahu přesunula do domu Scheybalových. "Chtěli bychom, aby výstava putovala po všech městech, kde stojí Lauterbachovy domy. Takže nám chybí jen Dubrovník," dodal Duda.

Uspokojení potřeb majitelů domu

Výstava také ukazuje, že nástup Hitlera k moci způsobil v do té doby liberálním Německu komunikační ochromení a o řadě Lauterbachových děl se svět takřka nedozvěděl. A právě k znovuobjevení Lauterbacha velkou měrou dopomohla tato putovní výstava.

"Je to jeden z našich nejvýznamnějších mezinárodních projektů," řekl Strnad. "Lauterbach patří mezi nejvýznamnější architekty dvacátého století. Byl mistrem projektů. Vždy mu šlo především o to, aby uspokojil všechny potřeby majitelů domu. Velkou roli v jeho projektech hraje interiér," upozornil Duda.

Mezi jeho návrhy v domě Scheybalových mohou návštěvníci na panelech vidět přepsané i jeho osobní vzpomínky. Ty ukazují, že to ne vždy měl ve svém osobním a profesním životě lehké. A někdy nebyl pro jeho nadčasová díla dostatek pochopení.

Takto například vzpomíná na výstavbu vily doktora Helmuta Jünglinga v polské Opoli. "Stavební povolení přidělalo městskému stavebnímu radovi mnoho starostí, jelikož dům se jevil jako zvrhlý a já jsem byl nazván kulturním bolševikem. Je až s podivem, že kvůli tomuto domu nepřišel stavební rada o krk," hovoří skrz výstavu Lauterbach.

Vila v Dubrovníku

Na ní taktéž popisuje, jak se dostal k návrhu vily Hedwigy Zimdin Regenhartové v chorvatském Dubrovníku: "V roce 1935 jsem neměl žádnou zakázku, a tak jsem vyrazil na cestu po Itálii, Řecku a Dalmácii. V Dubrovníku mi navrhl můj známý, zda bych nechtěl uspořádat výstavu. Vzkázal jsem domů, aby mi poslali fotografie, namaloval jsem plakáty... Přišlo mnoho lidí. A když jsem o týden později se slzou v oku balil své věci, stal se zázrak - objevil se elegantně vyhlížející pán z Dubrovníku a požádal mě, abych se přišel podívat na jeho parcelu za branami města..."

Obě jablonecké vily jsou dnes památkově chráněné. "Je třeba poděkovat současným vlastníkům obou domů, že se o ně příkladně starají," uvedl na vernisáži výstavy jablonecký primátor Petr Beitl.

Výstavu je možné vidět až do 24. května. Zájemci si pak mohou také zakoupit obsáhlý katalog, který mapuje celé dílo Heinricha Lauterbacha.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Festival Mácháč 2008
Na návštěvníky party u Mácháče dohlídnou policisté, vyzbrojí se samopaly

Tisíce návštěvníků zamíří o víkendu na taneční technoparty Mácháč 2017. Akci budou provázet i zvýšená bezpečnostní opatření. Kromě tanečníků sem proto dorazí i...  celý článek

V úterý oslavila paní Anna 103 let. A i když je to úctyhodný věk, ona si z něj...
Karel Gott zpíval sousedce pod oknem, vzpomínala stotříletá stařenka

Zažila elektrifikaci českých zemí, slyšela poprvé promluvit rozhlas i první gramofonovou desku, viděla vzducholodě v civilní dopravě, pamatuje objev penicilinu...  celý článek

Sedmnáct zlatých investičních mincí s vyobrazením rakousko-uherského císaře...
Za zlatý poklad nalezený při sekání trávy dostala žena přes dvě stě tisíc

K tomu, abyste našli poklad z dávných časů, stačí někdy opravdu málo – třeba jít posekat trávu na zahradě. Tak, jako to udělala před dvěma lety Alena...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.