Jaroslav Oplt, předseda Společnosti přátel historie města Jablonného v...

Jaroslav Oplt, předseda Společnosti přátel historie města Jablonného v Podještědí, na výstavě o finanční a pohraniční stráži. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

S nástupem Hitlera začaly strážcům hranic krušné časy, ukazuje výstava

  • 10
Lovecký zámeček Pachtů z Rájova v Jablonném v Podještědí hostí výstavu o historii finanční a pohraniční stráže v Lužických horách. Pašeráci tehdy přes lesy pronášeli třeba sacharin nebo tabák.

Byl mrazivý únor, půl druhé ráno, když Karel Malík spatřil na petrovické silnici u Jablonného v Podještědí dva muže nesoucí na zádech těžké tlumoky. Jelikož byl příslušníkem finanční stráže, byli mu podezřelí a zakřičel na ně, ať zastaví.

Oni po něm místo toho začali střílet. Zasáhli ho do nohy, on jednoho z nich do ruky. Jeden z mužů zmizel v lese, druhého strážce zatknul. Byla to dvojice německých pašeráků, která na zádech táhla ukradeného a rozčtvrceného vepře z chléva v nedalekých Kněžicích.

I takový byl za první republiky kontraband pašeráků, kteří křižovali tajné stezky v hustých lesích kolem hranic s Německem a Polskem. A takto vylíčil střety s finanční a pohraniční stráží tehdejší tisk. Právě práci a historii předchůdců dnešních celníků v bývalých Sudetech se věnuje výstava v loveckém zámečku v Jablonném v Podještědí.

"Problém pašeráctví byl už za Rakouska-Uherska. Tehdy v Lužických horách působili takzvaní myslivci," odhaluje počátky strážců hranic a správného odvodu daní Jaroslav Slabý ze Společnosti přátel historie Jablonného v Podještědí.

Hitem byl sacharin, ale i tabák nebo sukno

A co se tehdy pašovalo například v dutých holích? Hitem byl sacharin, ale také třeba tabák nebo sukno na výrobu šatů. Pašeráci se také často převlékali za ženy.

Bujné křivky ale nebyly ve skutečnosti těla dam, ale skrýše plné neprocleného zboží. Doba se ale změnila a dnes se pašují především polské léky s obsahem efedrinu, které slouží k výrobě pervitinu.

A zatímco nyní se pašuje v autech či vlacích, tenkrát měli podloudníci v nohou desítky kilometrů. Stejně jako jejich pronásledovatelé.

"Například posádka v Jablonném, která obhospodařovala rozsáhlý rajon v Podještědí, měla k dispozici jen jeden automobil. Jinak museli po svých," dodává Slabý.

I když se za první republiky ochránci mladého Československa rozhodně nenudili, nejkrušněji jim bylo poté, co Adolf Hitler začal utahovat smyčku kolem Sudet.

V knize Střípky dějin finanční stráže v Lužických horách historika Jaroslava Beneše, který je autorem výstavy, se píše o lítých bojích na českoněmeckých hranicích v roce 1938.

"Vyostřená situace na celnici v Horní Světlé vyvrcholila ve čtvrtek 22. září 1938. Odpoledne přitáhl k celnímu úřadu dav po zuby ozbrojených Henleinovců. Hrstka příslušníků československé pohraniční stráže se musela stáhnout do Dolní Světlé a přesila celnici obsadila... Ještě téhož dne se ale připravila odvetná akce... Po prudké přestřelce se ke slovu dostaly na obou stranách kulomety a ruční granáty... Po asi hodinové bitvě se celní úřad opět nalézal v československých rukou," popisuje Beneš.

Němci věděli, že Češi se jen tak nedají

Podle Jaroslava Oplta, předsedy Společnosti přátel historie města Jablonného v Podještědí, Němci věděli, že mají v Češích silné protivníky.

"A tak většinu financů pozatýkali a odvezli do Německa ještě předtím, než vůbec začal Hitlerův zábor československého pohraničí," říká.

Výstavu je možné navštívit jen do neděle 30. března. Vždy od deseti do 17 hodin. Na ní si pak můžete také zakoupit knihy vydané Československou obcí legionářskou.