Děti ze základní školy sehnaly staré pohlednice, stejná místa nafotily znovu a daly dohromady 54 párů snímků.
Lidé na nich mohou objevovat, jakou proměnou prošel novodobý Frýdlant od doby před druhou a první světovou válkou, kdy v něm žili hlavně sudetští Němci.
"Výstava je bomba a vede současné obyvatele města k patriotismu," řekl frýdlantský starosta Dan Ramzer. "Děti ji navíc vytvořily hodně profesionálně."
Výstava se jmenuje "Návraty aneb Proměny města Frýdlantu 1885 - 2014" a vykouzlilo ji devět dívek a dva chlapci ze sedmé a deváté třídy frýdlantské školy. Vedla je učitelka němčiny a dějepisu Lucie Zralá. "Práce na srovnávacích fotkách děti úžasně bavila," prozradila sedmatřicetiletá pedagožka.
Staré kašny jsou zasypány odpadky
"Dělaly je na úkor svého volného času. Poznaly, jak původní obyvatelé Sudet opečovávali a hýčkali své domovy a jak se Frýdlant změnil po jejich odsunu. Uvědomily si, z jakých historických kořenů jejich město vyrůstalo."Podle Zralé nedopadly srovnávací snímky pro Frýdlant pokaždé dobře.
"Některé staré kašny jsou zasypány odpadky, vyhlídky zarostly, hezčí bylo i železniční nádraží nebo Hospodářský dům," upozornila Zralá. "Restaurace Koruna nad Frýdlantem v devadesátých letech minulého století vyhořela."
Zralá si myslí, že současní obyvatelé Frýdlantu nemají ještě tak hluboký vztah ke svému městu jako sudetští Němci, jejichž rody tam žily dlouhá staletí. "Pováleční osídlenci z vnitrozemí Čech jsou tady jenom tři generace, což není zase tak moc," dodala Zralá.
Její babička se po druhé světové válce jen tak tak vyhnula odsunu. "Byla Češka, ale za manžela měla Němce. Ze sběrného tábora, kde se shromažďovali lidé vybraní pro odsun, se dostala na poslední chvíli," uvedla učitelka. "Mimochodem, tam, kde se po válce rozkládal sběrný tábor, je teď krásné fotbalové hřiště s umělou trávou."
Místo hotelu byl sirotčinec
Návštěvníci výstavy mohou vidět rovněž snímek luxusního čtyřhvězdičkového hotelu Antonie. Na archivním obrázku ze stejného místa se vypíná Řecký domov, bývalý sirotčinec. "Staré pohlednice jsme získali od místních sběratelů," poznamenala Zralá.
"Hodně jich nám poskytl Luděk Antoš z Liberce, profesor na frýdlantském gymnáziu. Historické obrázky nám půjčil také Rostislav Jelínek. Ve Frýdlantu vlastní tiskárnu, kde jsme mohli snímky upravovat."
Ojedinělá dětská výstava se začala rodit loni v červnu, kdy se děti se svou učitelkou přihlásily do projektu Extratřída. Musely nejdříve vysvětlit, do čeho a proč se pouští a jak se postarají o reklamu. Měly také vysvětlit, jak jejich práce obohatí život lidí ve Frýdlantu.
S projektem nakonec uspěly a od nadačního fondu získaly přes 28 800 korun. "Výstava potrvá na frýdlantské radnici nejméně celý květen," podotkla Zralá.
Odměnou školákům bude výlet
"Ale moc rádi bychom ji prodloužili. A od září bychom chtěli výstavu představit ve školách v okolních městech. Děti si s ní daly spoustu práce. Na některá místa chodily s fotoaparátem několikrát za sebou, jen aby udělaly co nejpřesnější záběry."
Odměnou pro jedenáct frýdlantských školáků a jejich učitelku by mohl být výlet, spojený s historií. "Potřebujeme na něj asi deset tisíc korun," svěřila se Zralá. "Napadlo nás umístit na výstavu kasičku, kam by lidé dávali dobrovolné vstupné. Potěšilo nás, že se v ní při pondělní vernisáži shromáždilo asi patnáct set korun."
