Soubor map není běžně dostupný lidským zrakům a zapůjčilo jej Regionální muzeum v Českém Krumlově. Ty nejstarší pocházejí z patnáctého století.
„Sledoval jsem, jak jsou tu zachyceny i Krkonoše. Pokaždé trochu jinak,“ říká šéf jilemnického muzea Jan Luštinec. Například na mapě Pavla Aretina z Ehrenfeldu, který působil jako písař a sekretář u Petra Voka z Rožmberka, jsou znázorněné naše nejvyšší hory s postavou pastýře, který hází kamenem mezi Jilemnicí a Vysokým nad Jizerou za krávou.
Znázorňuje tím, že se v horách nacházejí cenné kameny, které často jsou cennější než pasoucí se dobytek. Na tehdejší dobu se jednalo o zdařilé vyobrazení české země, které se jen v 17. století dočkalo v Čechách čtyř vydání.
Zřejmě největším tahákem je Klaudiánova mapa z roku 1518. Je to vůbec nejstarší tištěná mapa Čech, vydaná mladoboleslavským lékařem Mikulášem Klaudiánem. Je koncipována jako pomůcka pro poutníky cestující do Říma. Proto je z praktických důvodů orientovaná, v souladu s tehdejšími zvyklostmi, na jih.
Celý list má rozměry 126 × 640 centimetrů. Nejvrchnější část mapy tvoří erby s panovníkem Ludvíkem Jagellonským. Nižší část listu je zaplněna erby významných šlechticů, zástupců zemského a komorního soudu a vlastní mapa Čech tvoří pouze dolní třetinu listu
Luštinec už v minulosti desítky prastarých vyobrazení České země zhlédl a doslova ho uchvátila. „Každá vystavovaná mapa je vlastně uměleckým dílem,“ zdůrazňuje jilemnický ředitel muzea.
